Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

अतिकायवधश्रवणं रावणस्य लङ्कारक्षाविधानम्

Ravana’s Reaction to Atikaya’s Death and the Fortification Orders for Lanka

ततस्ससन्दीपितकोपह्निर्निशाचराणामधिपोमहाबलः ।तदेवपुत्रव्यसनंविचिन्तयन्मुहुर्मुहुश्चैवतदाव्यनिश्श्वसत् ।।।।

tatas sa sandīpita-kopa-vahnir niśācarāṇām adhipo mahābalaḥ | tad eva putra-vyasanaṃ vicintayan muhur muhuś caiva tadā vyaniśśvasat ||

そのとき、怒りの火を胸に燃え立たせた強大なる夜行の主は、わが子に降りかかったその災厄を幾度も幾度も思い巡らし、たびたび深い溜め息をついた。

ततःthen
ततः:
Kāla-adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
सन्दीपितकोपाग्निःwhose fire of wrath was kindled
सन्दीपितकोपाग्निः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsandīpita + kopa + agni (प्रातिपदिके; सन्दीपित + कोप + अग्नि)
Formसमास (तत्पुरुष/षष्ठी-तत्पुरुष: कोपस्य अग्निः; तस्य सन्दीपितः); पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण सः/अधिपः इति
निशाचराणाम्of the night-rangers (Rakshasas)
निशाचराणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootniśā + cara (प्रातिपदिके; निशा + चर)
Formतत्पुरुष-समास (सप्तमी/षष्ठी-तत्पुरुषार्थ: निशायां चरन्ति इति); पुल्लिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन
अधिपःlord
अधिपः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootadhipa (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
महाबलःmighty
महाबलः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootmahā + bala (प्रातिपदिके; महा + बल)
Formकर्मधारय-समास; पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण अधिपः/सः इति
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण व्यसनम् इति
एवindeed/just
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle) अवधारण (emphasis: just/indeed)
पुत्रव्यसनम्his son's calamity
पुत्रव्यसनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootputra + vyasana (प्रातिपदिके; पुत्र + व्यसन)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष: पुत्रस्य व्यसनम् = calamity concerning the son); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
विचिन्तयन्brooding/thinking over
विचिन्तयन्:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootvi-√cint (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present active participle); पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
मुहुःagain and again
मुहुः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootmuhuḥ (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
मुहुःrepeatedly
मुहुः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootmuhuḥ (अव्यय)
Formअव्यय; पुनरुक्ति (repetition for emphasis)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction: and)
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle) अवधारण
तदाthen/at that time
तदा:
Kāla-adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक क्रियाविशेषण (temporal adverb)
व्यनिश्श्वसत्sighed heavily
व्यनिश्श्वसत्:
Kriyā (मुख्यक्रिया)
TypeVerb
Rootvi-√niś-śvas (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect); परस्मैपद; प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; धातु: श्वस् (to breathe/sigh) उपसर्ग: वि + नि; रूपम्: व्यनिश्श्वसत्

Then the mighty Lord of night rangers, inflamed by wrath brooding over (his son's death) was again and again sighing.।। ityārṣēvālmīyēśrīmadrāmāyaṇēādikāvyēyuddhakāṇḍēdvipaptatitamassargaḥ ।।This is the end of the seventy second sarga of Yuddha Kanda, of the first epic the holy Ramayana composed by sage Valmiki.

R
Rāvaṇa
R
Rākṣasas (niśācaras)

FAQs

The verse shows how anger and grief can consume discernment; dharma emphasizes clarity and restraint so suffering does not lead to further adharma.

Rāvaṇa, after issuing orders, is depicted privately agonizing over his son’s disaster/death, repeatedly sighing in turmoil.

The implied virtue is equanimity (samatva) and self-governance; Rāvaṇa’s agitation illustrates its absence.