Previous Verse
Next Verse

Ramayana — Yuddha Kanda, Sarga 64, Shloka 35

महोदर-वाक्यं कुम्भकर्ण-प्रतिषेधः

Mahodara’s Counsel and the Critique of Kumbhakarna’s Solo Assault

एतत्सुनीतंममदर्शनेनरामंहिदृष्टवैभवेदनर्धः ।इहैवतेसेत्स्यतिमोत्सुकोभूर्महानयुद्धेनसुखस्यलाभः ।।।।

etat sunītaṃ mama darśanena rāmaṃ hi dṛṣṭvaiva bhaved anarthaḥ |

ihaiva te setsyati mā utsuko bhūr mahān ayuddhena sukhasya lābhaḥ ||

我が見るところ、これこそ最も賢い道である。ラーマを見ただけで災いが起こるであろう。ここにおいてこそ汝の事は成る。戦に逸らるるな、戦わずして大いなる安寧の利を得るのだから。

एतत्this
एतत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
सुनीतम्well-advised; good policy
सुनीतम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु-नीत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मधारयः (सु नीतम्)
ममmy
मम:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी, एकवचन
दर्शनेनby seeing/meeting
दर्शनेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootदर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (करण), एकवचन
रामम्Rama
रामम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
हिindeed
हि:
Sambandha-bodhaka (सम्बन्धसूचक)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक निपात (indeed)
दृष्टवैभवेupon seeing (his) might/splendour
दृष्टवैभवे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootदृष्ट-वैभव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (अधिकरण), एकवचन; तत्पुरुषः (दृष्टं वैभवं यस्य/यत्र)
दन्-अर्थः(text uncertain) purposive/meaningful
दन्-अर्थः:
Karta-predicative (कर्तृसम्बन्धि विधेय)
TypeAdjective
Rootदन्-अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पाठदोषसम्भवः—अर्थः ‘अनर्थः’ अपेक्षितः; तत्पुरुषः
इहhere
इह:
Desha-adhikarana (देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootइह (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक
एवjust/only
एव:
Avadharana (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक (only/just)
तेto you
ते:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formचतुर्थी (सम्प्रदान), एकवचन; ‘to you’
सेत्स्यतिwill be accomplished/accrue
सेत्स्यति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootसि/सेध्? (धातु)
Formलृट् (भविष्यत्), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; पाठभेदसम्भवः—‘सेत्स्यति’≈‘सेत्स्यति/सेत्स्यते’ (will succeed/accrue)
माdo not
मा:
Nishedha (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootमा (अव्यय)
Formअव्यय; निषेधार्थक (prohibitive)
उत्सुकःeager
उत्सुकः:
Karta-predicative (कर्तृसम्बन्धि विधेय)
TypeAdjective
Rootउत्सुक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (त्वम् implied)
भूःbe
भूः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलोट् (आज्ञार्थ), परस्मैपद, मध्यमपुरुष, एकवचन; निषेध ‘मा’ सह
महान्great
महान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (लाभः)
अयुद्धेनwithout fighting; by non-war
अयुद्धेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootअ-युद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (करण), एकवचन; नञ्-समासपूर्वक
सुखस्यof happiness
सुखस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
लाभःgain
लाभः:
Karta-predicative (विधेय)
TypeNoun
Rootलाभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

"To me this is the best course. As soon as you see Rama, do not be eager for war. It is meaningless. Great gain will accrue to you from here."

R
Rāma
V
Vibhīṣaṇa
R
Rāvaṇa

FAQs

Vibhīṣaṇa frames Dharma as choosing the well-advised path that avoids needless destruction: if war brings only anartha (ruin), then restraint and seeking peace is the righteous course.

Satya appears in the frank warning that war will be futile and harmful; truthful speech here is meant to prevent adharma and suffering by urging a realistic, non-deceptive assessment of consequences.