सुन्दरकाण्डे अष्टपञ्चाशः सर्गः
हनुमद्वृत्तान्तकथनम्, सीताभिज्ञान-प्रदानम्, लङ्कादाह-वर्णनम्
पुनर्दृष्ट्वा च वैदेहीं विसृष्टश्च तया पुनः।ततः पर्वतमासाद्य तत्रारिष्टमहं पुनः।।5.58.163।।प्रतिप्लवनमारेभे युष्मद्धर्शनकांक्षया।
punar dṛṣṭvā ca vaidehīṃ visṛṣṭaś ca tayā punaḥ |
tataḥ parvatam āsādya tatrāriṣṭam ahaṃ punaḥ ||
pratiplavanam ārebhe yuṣmad-darśana-kāṅkṣayā |
再びヴァイデーヒー(Vaidehī)を拝し、またしても彼女に暇を賜って、私はアリシュタ山に至った。皆に会いたい一心で、帰還の大跳躍を始めた。
Dharma appears as disciplined service: after confirming Sītā’s state, Hanumān promptly returns to report—duty is not complete until truth is communicated to rightful leaders.
Hanumān takes leave of Sītā, reaches Ariṣṭa mountain, and begins the leap back to the vānara camp to deliver his report.
Accountability and loyalty—Hanumān’s eagerness to see the team reflects commitment to collective mission and truthful reporting.