Previous Verse
Next Verse

Ramayana — Sundara Kanda, Sarga 14, Shloka 5

अशोकवनिकाविचारः

Survey of the Aśoka Grove and its Enchanted Landscape

स प्रविश्य विचित्रां तां विहगैरभिनादिताम्।राजतैः कांचनैश्चैव पादपैः सर्वतो वृताम्।।।।विहगैर्मृगसङ्घैश्च विचित्रां चित्रकाननाम्।उदितादित्यसङ्काशां ददर्श हनुमान् कपिः।।।।वृतां नानाविधैर्वृक्षैः पुष्पोपगफलोपगैः।कोकिलैर्भृङ्गराजैश्च मत्तैर्नित्यनिषेविताम्।।।।प्रहृष्टमनुजे काले मृगपक्षिसमाकुले।मत्तबर्हिणसङ्घुष्टां नानाद्विजगणायुताम्।।।।

sa praviśya vicitrāṃ tāṃ vihagair abhināditām | rājataiḥ kāñcanaiś caiva pādapaiḥ sarvato vṛtām ||

vihagair mṛgasaṅghaiś ca vicitrāṃ citrakānanām | uditādityasaṅkāśāṃ dadarśa hanumān kapiḥ ||

vṛtāṃ nānāvidhair vṛkṣaiḥ puṣpopagaphalopagaiḥ | kokilair bhṛṅgarājaiś ca mattair nityaniṣevitām ||

prahṛṣṭamanuje kāle mṛgapakṣisamākule | mattabarhiṇasaṅghuṣṭāṃ nānādvijagaṇāyutām ||

彼はその妙なる林に踏み入った。そこは鳥のさえずりに満ち、銀や黄金のごとく輝く樹々に四方を囲まれていた。猿のハヌマーンは、初日の出の太陽のように明るく、鹿の群れと鳥の群れに生き生きと満ちた、彩り豊かな森を目にした。花と実をたわわに宿すさまざまな樹木が取り巻き、甘露に酔うかのような杜鵑と蜂が常に集い、人にとって心地よい季節には獣と鳥があふれ、誇り高き孔雀の声がこだまし、無数の鳥の群れがそこを満たしていた。

सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम
प्रविश्यhaving entered
प्रविश्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-√विश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (gerund/absolutive): 'having entered'
विचित्राम्variegated/beautiful
विचित्राम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविचित्र (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ताम् (वनिकाम्/काननाम्) इति विशेषणम्
ताम्that (grove)
ताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम
विहगैःby birds
विहगैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootविहग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः (Instrumental), बहुवचनम्
अभिनादिताम्resounding
अभिनादिताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअभि-√नद् (धातु)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle): 'made resounding'
राजतैःsilvery
राजतैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootराजत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; पादपैः इति विशेषणम्
काञ्चनैःgolden
काञ्चनैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकाञ्चन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; पादपैः इति विशेषणम्
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-बोधक अव्यय (and)
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-निपात (emphatic: indeed/just)
पादपैःby trees
पादपैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootपादप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
सर्वतःon all sides
सर्वतः:
Desha-adhikarana (देश-अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वतः (अव्यय)
Formअव्यय (adverb): सर्वदिक्/सर्वप्रकार (on all sides)
वृताम्surrounded
वृताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Root√वृ (धातु)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; क्त-प्रत्ययान्त (surrounded)
विहगैःby birds
विहगैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootविहग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
मृग-सङ्घैःby herds of deer
मृग-सङ्घैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक) + सङ्घ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (herds of deer)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-बोधक अव्यय
विचित्राम्beautiful
विचित्राम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविचित्र (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; चित्रकाननाम् इति विशेषणम्
चित्र-काननाम्the lovely grove
चित्र-काननाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootचित्र (प्रातिपदिक) + कानन (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारयः (a lovely/variegated grove)
उदित-आदित्य-सङ्काशाम्like the rising sun
उदित-आदित्य-सङ्काशाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउदित (कृदन्त; उद्-√इ (धातु) + क्त) + आदित्य (प्रातिपदिक) + सङ्काश (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; उपमान-तत्पुरुषः (like the risen sun)
ददर्शsaw
ददर्श:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्
हनुमान्Hanuman
हनुमान्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootहनुमत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
कपिःthe monkey
कपिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकपि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; हनुमान् इति समानाधिकरणम् (apposition)
वृताम्surrounded
वृताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Root√वृ (धातु)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; क्त-प्रत्ययान्त
नाना-विधैःof many kinds
नाना-विधैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनाना (अव्यय/प्रातिपदिक) + विध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; वृक्षैः इति विशेषणम्; कर्मधारयः (of many kinds)
वृक्षैःby trees
वृक्षैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootवृक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
पुष्प-उपग-फल-उपगैःbearing flowers and fruits
पुष्प-उपग-फल-उपगैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुष्प (प्रातिपदिक) + उपग (प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक) + उपग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; वृक्षैः इति विशेषणम्; द्वन्द्वः (bearing flowers and bearing fruits)
कोकिलैःby cuckoos
कोकिलैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootकोकिल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
भृङ्गराजैःby bees
भृङ्गराजैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootभृङ्गराज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-बोधक अव्यय
मत्तैःintoxicated/mad
मत्तैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; कोकिलैः/भृङ्गराजैः इति विशेषणम्
नित्य-निषेविताम्constantly frequented
नित्य-निषेविताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनित्य (प्रातिपदिक) + निषेवित (कृदन्त; नि-√सेव् (धातु) + क्त)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ताम् (वनिकाम्) इति विशेषणम्; तत्पुरुषः (ever frequented)
प्रहृष्ट-मनुजेwhen people are delighted
प्रहृष्ट-मनुजे:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रहृष्ट (कृदन्त; प्र-√हृष् (धातु) + क्त) + मनुज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; काले इति विशेषणम्; तत्पुरुषः (in which people are delighted)
कालेin the season/time
काले:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्
मृग-पक्षि-समाकुलेcrowded with beasts and birds
मृग-पक्षि-समाकुले:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमृग (प्रातिपदिक) + पक्षि (प्रातिपदिक) + समाकुल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; काले इति विशेषणम्; द्वन्द्व-पूर्वपद (crowded with animals and birds)
मत्त-बर्हिण-सङ्घुष्टाम्resounding with proud peacocks
मत्त-बर्हिण-सङ्घुष्टाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + बर्हिण (प्रातिपदिक) + सङ्घुष्ट (कृदन्त; सम्-√घुष् (धातु) + क्त)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ताम् (वनिकाम्) इति विशेषणम्; तत्पुरुषः (resounding with intoxicated peacocks)
नाना-द्विज-गण-आयुताम्filled with many flocks of various birds
नाना-द्विज-गण-आयुताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनाना (अव्यय/प्रातिपदिक) + द्विज (प्रातिपदिक) + गण (प्रातिपदिक) + आयुत (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ताम् (वनिकाम्) इति विशेषणम्; तत्पुरुषः (having multitudes of various flocks of birds)

Entering deep into the grove, Hanuman saw clusters of trees pleasing to look at, herds of animals and flocks of colourful birds singing melodious notes.The grove was surrounded on all sides by silvery and golden trees which looked colourful with flocks of birds and herds of deer. It was full of lovely thickets looking like the rising sun. It was fringed with various trees bearing abundance of fruits and flowers. It was inhabited by intoxicated cuckoos, bees, proud peacocks and numerous lovely birds.

H
Hanumān
B
birds (vihaga, dvija-gaṇa)
D
deer (mṛga)
B
bees (bhṛṅgarāja)
P
peacocks (barhiṇa)

FAQs

Dharma is mindful perception in the service of a righteous goal: the text frames nature’s beauty as a setting for disciplined duty—Hanumān’s search is conducted with alertness and reverence rather than violence or disruption.

This is a descriptive passage: Hanumān has entered the grove in Laṅkā and observes its rich, vibrant ecosystem as he continues the mission to find Sītā.

Self-control and focus: despite the enchanting surroundings, Hanumān remains oriented to the task entrusted to him.