Previous Verse
Next Verse

Shloka 11

पम्पादर्शनम्

Vision of Lake Pampā and the Turn toward Sugrīva

स ददर्श ततः पुण्यामुदारजनसेविताम्।।3.75.11।।नानाद्रुमलताकीर्णां पम्पां पानीयवाहिनीम्।पद्मैस्सौगन्धिकैस्ताम्रां शुक्लां कुमुदमण्डलैः।।3.75.12।।नीलां कुवलयोद्घाटैर्बहुवर्णां कुथामिव।

sa dadarśa tataḥ puṇyām udāra-janasevitām | nānā-drumalatākīrṇāṃ pampāṃ pānīyavāhinīm || 3.75.11 ||

padmaiḥ saugandhikaiḥ tāmrāṃ śuklāṃ kumudamaṇḍalaiḥ || 3.75.12 ||

nīlāṃ kuvalayodghāṭair bahuvarṇāṃ kuthām iva |

やがて彼は、尊き人々に親しまれる聖なるパンパーの湖を見た。さまざまな樹木と蔓草に満ち、流れる水をたたえている。あるところは芳香の蓮華により紅に輝き、あるところはクムダの群れにより白く、またあるところは咲き開いた睡蓮により青く染まる——まるで多彩に織られた敷物が広げられたかのようであった。

सःhe
सः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
ददर्शsaw
ददर्श:
क्रिया (Kriyā/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
ततःthen
ततः:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formक्रमवाचक-अव्यय
पुण्याम्sacred
पुण्याम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (qualifies पम्पाम्)
उदारजनसेविताम्frequented by noble people
उदारजनसेविताम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootउदार + जन + सेवित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त 'सेवित'; समासः (उदारजनैः सेविता) तृतीया-तत्पुरुषः
नानाvarious
नाना:
विशेषण-सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootनाना (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (various)
द्रुमलताकीर्णाम्strewn with trees and creepers
द्रुमलताकीर्णाम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootद्रुम + लता + कीर्ण (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त 'कीर्ण'; समासः द्रुम-लता (द्वन्द्व) + कीर्ण (तत्पुरुष-न्यास)
पम्पाम्Pampā (lake)
पम्पाम्:
कर्म (Karma/कर्म)
TypeNoun
Rootपम्पा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
पानीयवाहिनीम्water-bearing/with flowing water
पानीयवाहिनीम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootपानीय + वाहिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः (पानीयं वहति इति)
पद्मैःwith lotuses
पद्मैः:
करण (Karaṇa/करण)
TypeNoun
Rootपद्म (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
सौगन्धिकैःfragrant
सौगन्धिकैः:
करण-विशेषण
TypeAdjective
Rootसौगन्धिक (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (qualifies पद्मैः)
ताम्राम्reddish
ताम्राम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootताम्र (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (qualifies पम्पाम्)
शुक्लाम्white
शुक्लाम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootशुक्ल (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण
कुमुदमण्डलैःwith clusters of kumuda-lilies
कुमुदमण्डलैः:
करण (Karaṇa/करण)
TypeNoun
Rootकुमुद + मण्डल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; तत्पुरुषः (कुमुदानां मण्डलैः)
नीलाम्blue
नीलाम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootनील (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण
कुवलयोद्घाटैःwith blooming waterlilies
कुवलयोद्घाटैः:
करण (Karaṇa/करण)
TypeNoun
Rootकुवलय + उद्घाट (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; तत्पुरुषः (कुवलयानाम् उद्घाटैः = openings/blooms of waterlilies)
बहुवर्णाम्many-coloured
बहुवर्णाम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootबहु + वर्ण (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः (बहवः वर्णाः यस्याः)
कुथाम्a carpet/blanket
कुथाम्:
उपमान (Upamāna/उपमान)
TypeNoun
Rootकुथा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
इवlike
इव:
उपमा-सम्बन्ध (Simile marker)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमा-वाचक-अव्यय (simile particle)

He saw the sacred lake Pampa whose sweet flow of water was used by great seers. It abounded in trees and creepers. Its surface was red with lotuses at one place, white with clusters of lilies at another and with blue lotuses at other places. As such, it looked like a carpet with variegated colours.

R
Rāma
P
Pampā (Lake Pampā)

FAQs

The verse frames nature as a dharmic setting—sacred places nurtured by seers cultivate purity, calm, and right reflection, supporting righteous action.

Rāma arrives at Pampā and the poem pauses to describe the lake’s sanctity and beauty, preparing the transition to the next phase of the search.

Receptivity and mindful perception—Rāma’s attentive seeing aligns with the epic’s ideal of a dharmic hero who remains inwardly steady amid outward beauty.