Shloka 19

विगर्हमाणोऽनुजमार्तरूपं क्षुधा श्रमाच्चैव पिपासया च।विनिश्श्वसन् शुष्कमुखो विवर्णः प्रतिश्रयं प्राप्य समीक्ष्य शून्यम्।।।।स्वमाश्रमं सम्प्रविगाह्य वीरो विहारदेशाननुसृत्य कांश्चित्।एतत्तदित्येव निवासभूमौ प्रहृष्टरोमा व्यथितो बभूव।।।।

vigarhamāṇo 'nujam ārtarūpaṃ kṣudhā śramāc caiva pipāsayā ca |

viniśvasan śuṣkamukho vivarṇaḥ pratiśrayaṃ prāpya samīkṣya śūnyam ||

svam āśramaṃ sampravigāhya vīro vihāradeśān anusṛtya kāṃścit |

etat tad ity eva nivāsabhūmau prahṛṣṭaromā vyathito babhūva ||

うなだれた弟を叱りつつ、勇者ラーマは—飢えと疲れと渇きにより深く息を吐き、口は乾き、顔色も失せて—住まいに着いたが、そこは空であった。彼は自らのアーシュラマに分け入り、彼女がかつて歩み遊んだ場所をたどり、ついに住処の地に立って「これだ」と悟り、苦悩に満ちて身の毛をよだたせた。

विगर्हमाणःblaming / reproaching
विगर्हमाणः:
कर्ता (agent)
TypeVerb
Rootवि-गर्ह् (धातु) → विगर्हमाण (कृदन्त, शतृ/शानच्-प्रत्ययः)
Formवर्तमानकाले शानच्-प्रत्ययान्तः (कर्तरि), प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्, पुल्लिङ्गः; (present active participle, nominative singular masculine)
अनुजम्younger brother
अनुजम्:
कर्म (object)
TypeNoun
Rootअनुज (प्रातिपदिकम्)
Formद्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्, पुल्लिङ्गः (accusative singular masculine)
आर्तरूपम्having a distressed appearance
आर्तरूपम्:
कर्म (object-qualifier)
TypeAdjective
Rootआर्तरूप (प्रातिपदिकम्) = आर्त + रूप (समासः)
Formद्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्, पुल्लिङ्गः; विशेषणम् (accusative singular masculine; adjective qualifying अनुजम्)
क्षुधाby hunger
क्षुधा:
करण/हेतु (instrument/cause)
TypeNoun
Rootक्षुध्/क्षुधा (प्रातिपदिकम्)
Formतृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्, स्त्रीलिङ्गः (instrumental singular feminine; cause/means)
श्रमात्from exhaustion
श्रमात्:
अपादान/हेतु (source/cause)
TypeNoun
Rootश्रम (प्रातिपदिकम्)
Formपञ्चमी-विभक्तिः, एकवचनम्, पुल्लिङ्गः (ablative singular masculine; cause/source)
and
:
सम्बन्ध (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्ययम्)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
एवindeed / just
एव:
सम्बन्ध (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्ययम्)
Formअवधारणार्थक-निपातः (particle of emphasis)
पिपासयाby thirst
पिपासया:
करण/हेतु (instrument/cause)
TypeNoun
Rootपिपासा (प्रातिपदिकम्)
Formतृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्, स्त्रीलिङ्गः (instrumental singular feminine; cause/means)
and
:
सम्बन्ध (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्ययम्)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
विनिश्श्वसन्sighing / breathing heavily
विनिश्श्वसन्:
कर्ता (agent; attendant action)
TypeVerb
Rootवि-नि-श्वस् (धातु) → विनिश्श्वसत् (कृदन्त, शतृ-प्रत्ययः)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः (कर्तरि), प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्, पुल्लिङ्गः (present active participle, nominative singular masculine)
शुष्कमुखःwith a dry mouth
शुष्कमुखः:
कर्ता (agent-qualifier)
TypeAdjective
Rootशुष्कमुख (प्रातिपदिकम्) = शुष्क + मुख (समासः)
Formप्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्, पुल्लिङ्गः; विशेषणम् (nominative singular masculine; adjective qualifying the subject)
विवर्णःpale / discolored
विवर्णः:
कर्ता (agent-qualifier)
TypeAdjective
Rootविवर्ण (प्रातिपदिकम्)
Formप्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्, पुल्लिङ्गः; विशेषणम् (nominative singular masculine)
प्रतिश्रयम्shelter / resting place
प्रतिश्रयम्:
कर्म (object with प्राप्य)
TypeNoun
Rootप्रतिश्रय (प्रातिपदिकम्)
Formद्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्, पुल्लिङ्गः (accusative singular masculine)
प्राप्यhaving reached
प्राप्य:
पूर्वकाल (prior action to main verb)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु) → प्राप्य (कृदन्त, ल्यप्/क्त्वा-प्रत्ययः)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त-अव्ययीभावः (absolutive/gerund), अव्ययवत् (having reached)
समीक्ष्यhaving examined / seeing
समीक्ष्य:
पूर्वकाल (prior action)
TypeVerb
Rootसम्-ईक्ष् (धातु) → समीक्ष्य (कृदन्त, ल्यप्/क्त्वा-प्रत्ययः)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त-अव्ययीभावः (absolutive/gerund), अव्ययवत् (having looked at)
शून्यम्empty
शून्यम्:
कर्म (object of समीक्ष्य)
TypeAdjective
Rootशून्य (प्रातिपदिकम्)
Formद्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्, नपुंसकलिङ्गः; विशेषणम् (accusative singular neuter; object-complement to 'seeing')

O warrior Lakshmana! where is that Sita without whom I have no interest to live for a moment, who was like the daughter of a god and a sustainer of my life?

R
Rama
L
Lakshmana
S
Sita
H
Hermitage (ashrama)
J
Janasthana (contextual locale)

FAQs

Dharma as active responsibility: grief does not end duty—Rama immediately investigates, searches, and seeks truth (satya) through direct observation rather than assumption alone.

Rama returns to the hermitage, finds it empty of Sītā, searches the area she frequented, and realizes with dread that a calamity has occurred.

Rama’s perseverance and urgency in crisis—he acts despite physical exhaustion, showing steadfastness in the face of suffering.