Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 49

Bharata’s Attachment and the Palanquin Teaching on ‘I’ and ‘Mine’

कुर्वन्मतिमतां श्रेष्टस्ते त्वन्ये त्वरितं ययुः । विलोक्य नृपतिः सोऽथ विषमं शिबिकागतम् ॥ ४९ ॥

kurvanmatimatāṃ śreṣṭaste tvanye tvaritaṃ yayuḥ | vilokya nṛpatiḥ so'tha viṣamaṃ śibikāgatam || 49 ||

賢者の中の最勝者が思案している間に、他の者たちは急いで進んだ。すると王は、輿(こし)の揺れが不均等であるのを見て、気づいた。

कुर्वन्doing/acting
कुर्वन्:
विशेषण (participial)
TypeAdjective
Rootकुर्वत् (कृदन्त; √कृ धातु)
Formवर्तमानकृदन्त (Present active participle/शतृ); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (सः/असौ) इत्यस्य विशेषण
मति-मताम्of the intelligent
मति-मताम्:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootमति (प्रातिपदिक) + मत् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि (मति अस्ति येषाम्); पुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
श्रेष्ठःthe best
श्रेष्ठः:
विशेषण (predicate adjective)
TypeAdjective
Rootश्रेष्ठ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (सः)
तेthey
ते:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तुbut
तु:
सम्बन्ध (particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (adversative particle)
अन्येothers
अन्ये:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; (ते) इत्यस्य विशेषण/अपादानार्थे
त्वरितम्quickly
त्वरितम्:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootत्वरित (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषणरूपेण नपुंसक-द्वितीया-एकवचन (adverbial accusative)
ययुःwent
ययुः:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Root√या (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
विलोक्यhaving seen
विलोक्य:
पूर्वकाल (prior action)
TypeIndeclinable
Rootविलोक्य (कृदन्त; √लोक् धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund/absolutive)
नृपतिःthe king
नृपतिः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootनृपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सःhe
सः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (नृपतिः) इत्यस्य पुनरुक्ति
अथthen
अथ:
सम्बन्ध (discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formनिपात (sequencing particle)
विषमम्uneven
विषमम्:
कर्म (Karma/Object; predicate to perceived state)
TypeAdjective
Rootविषम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (शिबिकागतम्/गमनम्)
शिबिका-गतम्the palanquin’s movement/that which had gone in the palanquin (i.e., its course)
शिबिका-गतम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeAdjective
Rootशिबिका (प्रातिपदिक) + गत (कृदन्त; √गम् धातु)
Formतत्पुरुष समास; गत = भूतकृदन्त (PPP-like adjectival); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; (विषमम्) इत्यस्य विशेष्य

Suta (narrator) in the Narada Purana dialogue frame

Vrata: none

Primary Rasa: hasya

Secondary Rasa: adbhuta

N
nṛpati (king)
Ś
śibikā (palanquin)

FAQs

It highlights mindful observation: the king detects imbalance, suggesting that dharma is preserved by awareness of subtle disorder before it grows into harm.

Indirectly, it shows the bhakta’s quality of attentiveness—just as the king notices imbalance, a devotee watches the mind’s deviations and returns it to steadiness in remembrance.

No explicit Vedanga is taught in this verse; the practical takeaway is sādhana-like vigilance and discernment (viveka) within a dharma narrative.