Previous Verse
Next Verse

Shloka 35

Kṣemadarśa–Kālakavṛkṣīya Saṃvāda: Counsel on Impermanence, Non-attachment, and Composure in Dispossession

योगधर्मको जाननेवाले धर्मात्मा धीर मनुष्य अपनी सम्पत्ति तथा पुत्र-पौत्रोंका भी स्वयं ही त्याग कर देते हैं ।। (त्यक्तं स्वायम्भुवे वंशे शुभेन भरतेन च । नानारत्नसमाकीर्ण राज्यं स्फीतमिति श्रुतम्‌ ।। तथान्यैर्भूमिपालैश्व त्यक्त राज्यं महोदयम्‌ । त्यक्त्वा राज्यानि सर्वे च वने वन्‍्यफलाशना: ।। गताश्न॒ तपसः पारं दुःखस्यान्तं च भूमिपा: ।) बहुसंकुसुकं दृष्टवा विधित्सासाधनेन च | तथान्ये संत्यजन्त्येव मत्वा परमदुर्लभम्‌,स्वायम्भुव मनुके वंशमें उत्पन्न हुए शुभ आचार-विचारवाले राजा भरतने नाना प्रकारके रत्नोंसे सम्पन्न अपने समृद्धिशाली राज्यको त्याग दिया था, यह बात मेरे सुननेमें आयी है इसी प्रकार अन्य भूमिपालोंने भी महान्‌ अभ्युदयशाली राज्यका परित्याग किया है। राज्य छोड़कर वे सब-के-सब भूपाल वनमें जंगली फल-मूल खाकर रहते थे। वहीं वे तपस्या और दुःखके पार पहुँच गये। धनकी प्राप्ति निरन्तर प्रयत्नमें लगे रहनेसे होती है, फिर भी वह अत्यन्त अस्थिर है, यह देखकर तथा इसे परम दुर्लभ मानकर भी दूसरे लोग उसका परित्याग कर देते हैं

yogadharmako jānanevāle dharmātmā dhīra manuṣya āpanā sampatti tathā putra-pautroṅ kā bhī svayaṁ hī tyāga kara dete haiṁ. tyaktaṁ svāyambhuve vaṁśe śubhena bharatena ca | nānāratnasamākīrṇaṁ rājyaṁ sphītam iti śrutam || tathānyair bhūmipālaiś ca tyaktaṁ rājyaṁ mahodayam | tyaktvā rājyāni sarve ca vane vanyaphalāśanāḥ || gatāś ca tapasaḥ pāraṁ duḥkhasyāntaṁ ca bhūmipāḥ | bahusaṅkucukaṁ dṛṣṭvā vidhitsāsādhanena ca | tathānye saṁtyajanty eva matvā paramadurlabham ||

ビーシュマは言った。「ヨーガの法(規律)を知る堅忍の法者たちは、自らの決意によって、財のみならず子や孫さえも捨て去る。聞くところによれば、自生のマヌ(スヴァヤンブーヴァ・マヌ)の系に生まれ、吉祥なる行いを備えたバラタ王は、さまざまな宝玉に満ちた繁栄の国を棄てたという。同じく他の地上の王たちも、偉大で栄えた王国を捨て去った。国を離れた彼らは森に住み、野の果実と根を食して暮らし、そこで苦行の彼岸を越え、苦しみの終わりに至った。富は絶えざる努力によってのみ得られるのに、きわめて移ろいやすいと見て、しかもそれを得保つことは至難と量り、他の者たちもまたそれを捨てるのである。」

बहुmuch/many
बहु:
TypeAdjective
Rootबहु
Formn/a, n/a, n/a
संकुसुकम्accumulated wealth/hoard (contextual)
संकुसुकम्:
Karma
TypeNoun
Rootसंकुसुक
Formneuter, accusative, singular
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
TypeVerb
Rootदृश्
Formabsolutive (ktvā)
विधित्साby the desire to accomplish/obtain
विधित्सा:
Karana
TypeNoun
Rootविधित्सा
Formfeminine, instrumental, singular
साधनेनby means/effort/instrument
साधनेन:
Karana
TypeNoun
Rootसाधन
Formneuter, instrumental, singular
and
:
TypeIndeclinable
Root
तथाthus/likewise
तथा:
TypeIndeclinable
Rootतथा
अन्येothers
अन्ये:
Karta
TypePronoun/Adjective
Rootअन्य
Formmasculine, nominative, plural
सन्त्यजन्तिthey completely abandon
सन्त्यजन्ति:
TypeVerb
Rootसम्-त्यज्
Formpresent, 3rd, plural
एवindeed/just
एव:
TypeIndeclinable
Rootएव
मत्वाhaving considered
मत्वा:
TypeVerb
Rootमन्
Formabsolutive (ktvā)
परमextremely/supremely
परम:
TypeAdjective
Rootपरम
Formneuter, accusative, singular
दुर्लभम्hard to obtain
दुर्लभम्:
Karma
TypeAdjective
Rootदुर्लभ
Formneuter, accusative, singular

भीष्म उवाच

B
Bhishma
K
King Bharata
S
Svayambhuva Manu
O
other kings (bhūmipālas)
K
kingdom (rājya)
J
jewels (ratna)
F
forest (vana)
W
wild fruits and roots (vanya-phala-mūla)