Previous Verse
Next Verse

Shloka 19

Mārkaṇḍeya Ṛṣi Tested by Indra and Blessed by Nara-Nārāyaṇa

तदाश्रमपदं पुण्यं पुण्यद्रुमलताञ्चितम् । पुण्यद्विजकुलाकीर्णं पुण्यामलजलाशयम् ॥ १८ ॥ मत्तभ्रमरसङ्गीतं मत्तकोकिलकूजितम् । मत्तबर्हिनटाटोपं मत्तद्विजकुलाकुलम् ॥ १९ ॥ वायु: प्रविष्ट आदाय हिमनिर्झरशीकरान् । सुमनोभि: परिष्वक्तो ववावुत्तम्भयन् स्मरम् ॥ २० ॥

tad-āśrama-padaṁ puṇyaṁ puṇya-druma-latāñcitam puṇya-dvija-kulākīrṇaṁ puṇyāmala-jalāśayam

マールカンデーヤ仙の聖なるアーシュラマは、功徳ある樹々と蔓草に飾られていた。そこには多くの清浄なバラモンが住み、澄みきった聖なる池の恵みを味わっていた。酔える蜂の羽音と、はしゃぐコーキラ(杜鵑)のさえずりが庵を満たし、喜びの孔雀が舞い、鳥の群れが我を忘れたように集っていた。インドラの遣わした春風が、近くの滝の冷たい飛沫を携えて入り、森の花の香に抱かれつつ、やがてカーマ神の欲情を呼び覚まし始めた。

मत्त-भ्रमर-सङ्गीतम्with the music of intoxicated bees
मत्त-भ्रमर-सङ्गीतम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + भ्रमर (प्रातिपदिक) + सङ्गीत (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (मत्तानां भ्रमराणां सङ्गीतम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन (आश्रय/पदं इत्यस्य विशेषणम्)
मत्त-कोकिल-कूजितम्resounding with cooing of excited cuckoos
मत्त-कोकिल-कूजितम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + कोकिल (प्रातिपदिक) + कूजित (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (मत्तानां कोकिलानां कूजितम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (cooed/resounding)
मत्त-बर्हि-नट-आटोपम्with the display of dancing, intoxicated peacocks
मत्त-बर्हि-नट-आटोपम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + बर्हिन् (प्रातिपदिक) + नट (प्रातिपदिक) + आटोप (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (मत्तानां बर्हिणां नटानाम् आटोपः), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
मत्त-द्विज-कुल-आकुलम्teeming with excited flocks of birds
मत्त-द्विज-कुल-आकुलम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + द्विज (प्रातिपदिक) + कुल (प्रातिपदिक) + आकुल (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (मत्तं द्विजकुलं येन आकुलम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
वायुःwind
वायुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवायु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), एकवचन
प्रविष्टःhaving entered
प्रविष्टः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootविश् (धातु) उपसर्ग-प्र + क्त
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (वायुः इत्यस्य विशेषणम्)
आदायhaving taken
आदाय:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootदा (धातु) उपसर्ग-आ + ल्यप्
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वक्रिया (having taken)
हिम-निर्झर-शीकरान्sprays/droplets from snowy cascades
हिम-निर्झर-शीकरान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootहिम (प्रातिपदिक) + निर्झर (प्रातिपदिक) + शीकर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (हिमस्य निर्झरस्य शीकराः), पुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), बहुवचन
सुमनोभिःwith flowers
सुमनोभिः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootसुमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd case), बहुवचन; सुमनस् = पुष्प (flowers)
परिष्वक्तःembraced/covered
परिष्वक्तः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootस्वञ्ज्/स्वज् (धातु) उपसर्ग-परि + क्त
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (वायुः इत्यस्य विशेषणम्)
ववौblew
ववौ:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवा (धातु)
Formलिट् (perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
उत्तम्भयन्arousing/stimulating
उत्तम्भयन्:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootस्तम्भ् (धातु) उपसर्ग-उत् + शतृ
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (वायुः इत्यस्य विशेषणम्)
स्मरम्love/desire (Kāma)
स्मरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्मर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), एकवचन

FAQs

It portrays a sanctified hermitage filled with auspicious natural sounds—bees humming, cuckoos singing, peacocks dancing, and many birds—signaling purity, joy, and a sattvic atmosphere conducive to devotion.

To convey the spiritual mood of the sacred place being visited/depicted in the narrative—showing how a holy environment naturally supports remembrance of the Lord and elevates the mind beyond worldly distraction.

Create a “tīrtha-like” space by choosing uplifting surroundings—cleanliness, natural beauty, and sacred sound (kīrtana/recitation)—so the mind becomes joyful and steady for bhakti.