अन्धश्चलितशास्त्रो वा राजेति अशास्त्रचक्षुरन्धो यत्किंचनकारी दृढाभिनिवेशी परप्रणेयो वा राज्यमन्यायेनोपहन्ति चलितशास्त्रस्तु यत्र शास्त्राच्चलितमतिर्भवति शक्यानुनयो भवति इत्याचार्याः ॥ कZ_०८.२.०९ ॥
andhaś calitaśāstro vā rājeti aśāstracakṣur andho yatkiṃcanakārī dṛḍhābhiniveśī parapraṇeyo vā rājyam anyāyenopahanti calitaśāstras tu yatra śāstrāc calitamatiḥ bhavati śakyānunayo bhavati ity ācāryāḥ
「盲目の王、あるいはシャーストラ(śāstra)から逸脱した王である」と師たちは言う。シャーストラに盲い王—気ままに振る舞い、頑固に固執し、または他人に操られる者—は不義によって国家を損なう。だが、シャーストラからの逸れが単なる動揺で、判断がずれただけの者は、説得によってなお立ち返らせることができる。
The ‘blind to śāstra’ ruler is structurally dangerous—arbitrary, stubborn, or puppet-like—while the ‘waverer’ can still be corrected through counsel and persuasion.
Without institutional/legal norms as ‘eyes,’ executive decisions become unpredictable and unjust, inviting state harm.