Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 32

संस्मरंतोऽथ देवेश मुमापतिमनिंदितम् । ततो देवाः सगन्धर्वा यक्षाश्चोद्विग्नमानसाः । कैलासशिखरं भूय आजग्मुः शिवसन्निधौ

saṃsmaraṃto'tha deveśa mumāpatimaniṃditam | tato devāḥ sagandharvā yakṣāścodvignamānasāḥ | kailāsaśikharaṃ bhūya ājagmuḥ śivasannidhau

Lalu, wahai Dewa-īśa, sambil mengingat Tuhan yang tak bercela—suami Umā—para dewa bersama Gandharva dan Yakṣa, dengan hati gelisah karena takut, kembali menuju puncak Kailāsa, ke hadirat Śiva.

संस्मरन्तःremembering
संस्मरन्तः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम् + स्मृ (धातु) → संस्मरन्त् (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले कृदन्त (शतृ), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; ‘देवाः’ इत्यस्य विशेषणम्
अथthen/now
अथ:
Avyaya (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय, अनुक्रम/आरम्भार्थक निपात
देवेशO Lord of gods
देवेश:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootदेव + ईश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative/सम्बोधन), एकवचन; तत्पुरुषः (देवानाम् ईशः)
उमा-पतिम्the husband of Umā (Śiva)
उमा-पतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउमा + पति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; तत्पुरुषः (उमायाः पतिः)
अनिन्दितम्blameless
अनिन्दितम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootअ + निन्दित (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त) ‘निन्द्’ से, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; ‘उमापतिम्’ इत्यस्य विशेषणम् (अत्र पुल्लिङ्गे अपेक्षितं ‘अनिन्दितम्’ पाठभेद/नपुंसक-प्रयोगः)
ततःthen/thereupon
ततः:
Avyaya (Adverb/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, अव्यय-प्रयोग (adverb)
देवाःthe gods
देवाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
सगन्धर्वाःtogether with Gandharvas
सगन्धर्वाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस + गन्धर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; ‘स’ उपसर्गवत् = सहित (with)
यक्षाःYakṣas
यक्षाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
and
:
Avyaya (Conjunction/निपात)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात (conjunction)
उद्विग्नमानसाःwith anxious minds
उद्विग्नमानसाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootउद्विग्न + मानस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; कर्मधारयः (उद्विग्नं मानसं येषां ते)
कैलासशिखरम्the peak of Kailāsa
कैलासशिखरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकैलास + शिखर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; तत्पुरुषः (कैलासस्य शिखरम्)
भूयःagain/further
भूयः:
Avyaya (Adverb/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootभूयः (अव्यय)
Formअव्यय, पुनरर्थक/अधिक्यवाचक क्रियाविशेषण
आजग्मुःcame/arrived
आजग्मुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ + गम् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
शिवसन्निधौin the presence of Śiva
शिवसन्निधौ:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशिव + सन्निधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; तत्पुरुषः (शिवस्य सन्निधिः)

Narrator

Tirtha: Kailāsa

Type: peak

Listener: Devēśa / Rājan (as addressed in the narrative)

Scene: A celestial procession—devas, Gandharvas, and Yakṣas—moving anxiously toward the luminous peak of Kailāsa; Śiva’s presence implied by radiance and sacred stillness at the summit.

Ś
Śiva
U
Umā
K
Kailāsa
D
Deva
G
Gandharva
Y
Yakṣa

FAQs

When cosmic balance is threatened, even the gods seek refuge in Śiva; surrender to the supreme protector is portrayed as the dharmic response.

Kailāsa is highlighted as the sacred divine abode where seekers approach Śiva for protection and resolution.

No explicit rite; the act emphasized is smaraṇa (remembrance) and śaraṇāgati (seeking refuge) in Śiva.