Previous Verse
Next Verse

Shloka 35

अवंतीस्थ-ब्राह्मणकथा तथा तृतीय-ज्योतिर्लिङ्गोपाख्यान-प्रस्तावना

Avanti Brahmin Narrative and Prelude to the Third Jyotirliṅga

दूषणेन वचः प्रोक्तं हन्यतां वध्यतामिति । तच्छ्रुतं तैस्तदा नैव दैत्यप्रोक्तं वचो द्विजैः । वेदप्रियसुतैश्शंभोर्ध्यानमार्गपरायणैः

dūṣaṇena vacaḥ proktaṃ hanyatāṃ vadhyatāmiti | tacchrutaṃ taistadā naiva daityaproktaṃ vaco dvijaiḥ | vedapriyasutaiśśaṃbhordhyānamārgaparāyaṇaiḥ

Dengan niat jahat ia berkata, “Pukullah mereka—bunuhlah mereka.” Namun para putra dwija dari Vedapriya—para bhakta Śambhu yang teguh di jalan meditasi—sama sekali tidak menerima perintah sang raksasa itu.

दूषणेनby means of slander/defamation
दूषणेन:
Hetu/Karaṇa (हेतु/करण)
TypeNoun
Rootदूषण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (करण/हेतु), एकवचन
वचःwords, speech
वचः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन (context: object of ‘spoken’)
प्रोक्तम्was spoken/uttered
प्रोक्तम्:
Kriyā (क्रिया; participial predicate)
TypeVerb
Rootप्र + वच् (धातु) → प्रोक्त (कृदन्त, क्त)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; past passive participle ‘spoken/uttered’
हन्यताम्let (him) be killed
हन्यताम्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootहन् (धातु)
Formलोट् (आज्ञार्थ), कर्मणि-प्रयोग (passive), प्रथमपुरुष, एकवचन; ‘let (him) be killed’
वध्यताम्let (him) be slain
वध्यताम्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवध् (धातु)
Formलोट् (आज्ञार्थ), कर्मणि-प्रयोग (passive), प्रथमपुरुष, एकवचन; ‘let (him) be slain’
इतिthus, saying
इति:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/वाक्यसमाप्तिसूचक (quotative)
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
श्रुतम्was heard
श्रुतम्:
Kriyā (क्रिया; participial predicate)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) → श्रुत (कृदन्त, क्त)
Formकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘heard’ (as predicate to ‘tat’)
तच्छ्रुतम्that having been heard
तच्छ्रुतम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम) + श्रुत (कृदन्त)
Formसन्धि-रूप; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘that (was) heard’
तैःby them
तैः:
Karta (कर्ता; in participial construction)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण/कर्ता-सम्बन्ध), बहुवचन
तदाthen
तदा:
Kāla-adhikaraṇa (काल-अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक क्रियाविशेषण
not
:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध (negation particle)
एवindeed, at all
एव:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण (emphasis)
नैवnot at all
नैव:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय) + एव (अव्यय)
Formअव्यय-सन्धि; निषेध + अवधारण
दैत्यdemon
दैत्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootदैत्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रातिपदिक; समासाङ्ग
प्रोक्तम्spoken
प्रोक्तम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र + वच् (धातु) → प्रोक्त (कृदन्त, क्त)
Formकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; as qualifier of ‘वचः’
दैत्यप्रोक्तम्spoken by a demon
दैत्यप्रोक्तम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदैत्य (प्रातिपदिक) + प्रोक्त (कृदन्त)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी: ‘spoken by a demon’), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (qualifying वचः)
वचःspeech/words
वचः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
द्विजैःby the twice-born (brahmins)
द्विजैः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (कर्ता), बहुवचन
वेदप्रियdear to the Vedas / Veda-loving
वेदप्रिय:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवेदप्रिय (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (वेदस्य प्रियः), समासाङ्ग
सुतैःby sons
सुतैः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (कर्ता), बहुवचन
वेदप्रियसुतैःby the Veda-loving sons
वेदप्रियसुतैः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवेदप्रिय (प्रातिपदिक) + सुत (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (कर्मधारय-भाव: ‘Veda-loving sons’), तृतीया (कर्ता), बहुवचन
शम्भोःof Śambhu (Śiva)
शम्भोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootशम्भु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (सम्बन्ध), एकवचन
ध्यानमार्गpath of meditation
ध्यानमार्ग:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootध्यान (प्रातिपदिक) + मार्ग (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (ध्यानस्य मार्गः), समासाङ्ग
परायणैःby those devoted
परायणैः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootपरायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (कर्ता), बहुवचन; ‘devoted/intent upon’
ध्यानमार्गपरायणैःby those devoted to the path of meditation
ध्यानमार्गपरायणैः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootध्यानमार्ग (प्रातिपदिक) + परायण (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (ध्यानमार्गे परायणाः), तृतीया (कर्ता), बहुवचन
वेदप्रियसुतैःby the Veda-loving sons
वेदप्रियसुतैः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवेदप्रिय (प्रातिपदिक) + सुत (प्रातिपदिक)
Formतृतीया (कर्ता), बहुवचन; appositional with द्विजैः
शम्भोःof Śambhu
शम्भोः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootशम्भु (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (सम्बन्ध), एकवचन; governs ‘ध्यानमार्गपरायणैः’

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Paśupatinātha

Jyotirlinga: Mahākāleśvara

Sthala Purana: The episode anticipates Mahākāla’s protective epiphany: when a demon commands the killing of Śiva-devoted brāhmaṇas, the devotees refuse adharma; Śiva manifests to defend dharma and his bhaktas—an archetypal Mahākāla motif later localized at Ujjain.

Significance: Protection of devotees, removal of fear of death/time, and assurance that Śiva’s grace overrides demonic coercion; reinforces brāhmaṇa-saṃrakṣaṇa and bhakti as refuge.

Type: stotra

S
Shiva
S
Shambhu
V
Vedapriya
D
Daitya

FAQs

It shows that true devotees grounded in dhyāna and dharma do not follow adharma even under threat; allegiance is to Śiva (Pati) and right conduct, not to coercive power.

Calling Śiva as Śambhu highlights a personal, Saguna focus for devotion; those devoted to Him remain steady in contemplative worship rather than being swayed by hostile forces.

The verse emphasizes dhyāna-mārga—steady meditation on Śiva; practically, this aligns with daily Śiva-smaraṇa and japa of the Pañcākṣarī mantra ("Om Namaḥ Śivāya") as a stabilizing discipline.