Next Verse

Shloka 1

Varnāśrama-Krama, Vairāgya as the Ground of Saṃnyāsa, and Brahmārpaṇa Karma-yoga

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे द्वितीयो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः वर्णा भगवतोद्दिष्टाश्चत्वारो ऽप्याश्रमास्तथा / इदानीं क्रममस्माकमाश्रमाणां वद प्रभो

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge dvitīyo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ varṇā bhagavatoddiṣṭāścatvāro 'pyāśramāstathā / idānīṃ kramamasmākamāśramāṇāṃ vada prabho

Demikianlah, dalam Śrī Kūrma Purāṇa, pada Ṣaṭsāhasrī Saṃhitā, bagian awal, berakhirlah bab kedua. Para ṛṣi berkata: “Empat varṇa telah diajarkan oleh Bhagavān, demikian pula empat āśrama; kini, wahai Prabhu, jelaskanlah kepada kami urutan āśrama-āśrama itu.”

इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/समाप्त्यर्थक (quotative/end marker)
श्री-कूर्म-पुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्री-कूर्म-पुराणे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + कूर्म (प्रातिपदिक) + पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; ग्रन्थनाम; ‘in the Śrī Kūrma Purāṇa’
षट्-साहस्त्र्याम्in the ‘six-thousand’ (collection)
षट्-साहस्त्र्याम्:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट् (संख्या-प्रातिपदिक) + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; द्विगु-समास (numerical)
संहितायाम्in the Saṃhitā
संहितायाम्:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
पूर्व-विभागेin the former section
पूर्व-विभागे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्व (प्रातिपदिक) + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
द्वितीयःsecond
द्वितीयः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वितीय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; क्रमवाचक-विशेषण (ordinal)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
ऋषयःsages
ऋषयः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
वर्णाःsocial classes (varṇas)
वर्णाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवर्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
भगवताby the Lord
भगवता:
Karaṇa/Agent-in-passive (करण/कर्तृ-तृतीया)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन
उद्दिष्टाःindicated, prescribed
उद्दिष्टाः:
Kriyā-viśeṣaṇa/Predicate (विधेय)
TypeAdjective
Rootउद् + दिश् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्यय (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; कर्मणि—‘having been indicated’
चत्वारःfour
चत्वारः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर् (संख्या-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; संख्यावाचक-विशेषण
अपिalso
अपि:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अप्यर्थ (also/even)
आश्रमाःstages of life (āśramas)
आश्रमाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootआश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
तथाlikewise
तथा:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/तुल्यतार्थ (likewise)
इदानीम्now
इदानीम्:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootइदानीम् (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (now)
क्रमम्order, sequence
क्रमम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootक्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
अस्माकम्of us
अस्माकम्:
Ṣaṣṭhī-sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6), बहुवचन; सर्वनाम
आश्रमाणाम्of the āśramas
आश्रमाणाम्:
Ṣaṣṭhī-sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootआश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6), बहुवचन
वदtell, speak
वद:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवद् (धातु)
Formलोट् (आज्ञार्थ/imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
प्रभोO Lord
प्रभो:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootप्रभु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन

The sages (Ṛṣayaḥ)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

B
Bhagavān (the Lord)

FAQs

This verse does not directly define Ātman; it frames the sages’ dharmic inquiry, requesting the Lord to teach the ordered discipline of the āśramas—an outer framework that, in the Purāṇic vision, supports inner purification leading toward Self-knowledge.

No specific yogic technique is described in this verse. It introduces the topic of āśrama-dharma, within which later teachings typically situate practices like brahmacarya, vows (vrata), austerity (tapas), and contemplative discipline as supports for spiritual realization.

The verse does not explicitly mention Śiva or Viṣṇu; it addresses “Bhagavān” as the authoritative teacher of dharma. In the Kūrma Purāṇa’s broader synthesis, such instruction is presented as consistent with both Śaiva and Vaiṣṇava paths, integrating social-dharmic order with liberation-oriented practice.