HomeUpanishadsBrahmavidyaVerse 52
Previous Verse
Next Verse

Verse 52

Brahmavidya

ब्रह्महत्याश्वमेधाद्यैः पुण्यपापैर्न लिप्यते । चोदको बोधकश्चैव मोक्षदश्च परः स्मृतः॥ इत्येषं त्रिविधो ज्ञेय आचार्यस्तु महीतले । चोदको दर्शयेन्मार्गं बोधकः स्थानमाचरेत्॥ मोक्षदस्तु परं तत्त्वं यज्ज्ञात्वा परमश्नुते । प्रत्यक्षयजनं देहे संक्षेपाच्छृणु गौतम॥ तेनेष्ट्वा स नरो याति शाश्वतं पदमव्ययम् । स्वयमेव तु सम्पश्येद्देहे बिन्दुं च निष्कलम्॥५१–५४॥

ब्रह्म-हत्या-अश्वमेध-आद्यैः पुण्य-पापैः न लिप्यते । चोदकः बोधकः च एव मोक्ष-दः च परः स्मृतः । इति एषः त्रि-विदः ज्ञेयः आचार्यः तु मही-तले । चोदकः दर्शयेत् मार्गम् बोधकः स्थानम् आचरेत् । मोक्ष-दः तु परम् तत्त्वम् यत् ज्ञात्वा परम् अश्नुते । प्रत्यक्ष-यजनम् देहे संक्षेपात् शृणु गौतम । तेन इष्ट्वा सः नरः याति शाश्वतम् पदम् अव्ययम् । स्वयम् एव तु सम्पश्येत् देहे बिन्दुम् च निष्कलम् ।

brahmahatyāśvamedhādyaiḥ puṇyapāpair na lipyate | codako bodhakaś caiva mokṣadaś ca paraḥ smṛtaḥ || ityeṣaṃ trividho jñeya ācāryas tu mahītale | codako darśayen mārgaṃ bodhakaḥ sthānam ācaret || mokṣadas tu paraṃ tattvaṃ yaj jñātvā param aśnute | pratyakṣayajanaṃ dehe saṃkṣepāc chṛṇu gautama || teneṣṭvā sa naro yāti śāśvataṃ padam avyayam | svayam eva tu sampaśyed dehe binduṃ ca niṣkalam ||51–54||

ब्रह्महत्या और अश्वमेध आदि जैसे पुण्य‑पाप से कोई लिप्त नहीं होता। चोदक, बोधक और मोक्षद—ये परम गुरु माने गए हैं। गुरु त्रिविध है: चोदक मार्ग दिखाता है, बोधक साधक को स्थान‑निष्ठा में स्थापित करता है, और मोक्षद परम तत्त्व का प्रकाश करता है—जिसे जानकर परम की प्राप्ति होती है। हे गौतम, देह में होने वाले प्रत्यक्ष यज्ञ को संक्षेप में सुनो; उसे करके शाश्वत, अव्यय पद मिलता है और साधक स्वयं देह में बिंदु तथा निष्कल को देखता है।

By merits and demerits such as brahmin-slaying and the horse-sacrifice, one is not tainted. The impeller, the awakener, and the giver of liberation are remembered as the supreme (teacher). Thus the teacher is to be known as threefold: the impeller shows the path; the awakener establishes (one) in the station; the giver of liberation reveals the highest reality, knowing which one attains the Supreme. Hear briefly, O Gautama, the direct sacrifice in the body; having performed it, one reaches the eternal, imperishable state, and should oneself behold in the body the bindu and the partless.

Transcendence of puṇya/pāpa through jñāna; guru as means to aparokṣa realizationMahavakya: Non-explicit; aligns with mahāvākya purport (identity of self and Brahman) via ‘niṣkala’ realizationAtharvaChandas: Anuṣṭubh (śloka)