HomeUpanishadsAvadhutaVerse 17
Previous Verse
Next Verse

Verse 17

Avadhuta

निद्राभिक्षे स्नानशौचे नेच्छामि न करोमि च । द्रष्टारश्चेत्कल्पयन्तु किं मे स्यादन्यकल्पनात् । गुञ्जापुञ्जादि दह्येत नान्यारोपितवह्निना । नान्यारोपितसंसारधर्मा नैवमहं भजे ॥१७॥

निद्रा-भिक्षे । स्नान-शौचे । न । इच्छामि । न । करोमि । च । द्रष्टारः । चेत् । कल्पयन्तु । किम् । मे । स्यात् । अन्य-कल्पनात् । गुञ्जा-पुञ्ज-आदि । दह्येत् । न । अन्य-आरोपित-वह्निना । न । अन्य-आरोपित-संसार-धर्माः । न । एव । अहम् । भजे ॥१७॥

nidrābhikṣe snānaśauce necchāmi na karomi ca | draṣṭāraś cet kalpayantu kiṃ me syād anyakalpanāt | guñjāpuñjādi dahyet nānyāropitavahninā | nānyāropitasaṃsāradharmā naivam ahaṃ bhaje ||17||

निद्रा और भिक्षा, स्नान और शौच—मैं न तो चाहता हूँ, न करता हूँ। यदि देखने वाले कुछ कल्पना करें, तो दूसरे की कल्पना से मेरा क्या? जैसे आरोपित (कल्पित) अग्नि से गुंजा-बीजों का ढेर नहीं जलता, वैसे ही दूसरों द्वारा आरोपित संसार-धर्मों को मैं नहीं अपनाता॥१७॥

Sleep and alms, bathing and purity—I neither desire nor do. If observers should imagine (otherwise), what would that be to me from another’s imagining? A heap of guñjā-berries and the like would not be burned by a fire merely superimposed (in imagination). I do not partake of the attributes of saṃsāra that are superimposed by others.

Adhyāropa (superimposition) and asaṅga/asaṃsparśa (non-contact) of ĀtmanMahavakya: Echoes the import of "tat tvam asi" by denying externally imposed identities and saṃsāra-dharmas upon the Self (indirect relation).AtharvaChandas: Anuṣṭubh (śloka)