Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 95

ब्रह्मणा हरिणा सार्धं ततोऽगाद्रंगमंडपम् । स्कंद उवाच । श्रुत्वाध्यायमिमं पुण्यं परमानंदकारणम् । नरः परां मुदं प्राप्य कैलासं प्राप्स्यति ध्रुवम्

brahmaṇā hariṇā sārdhaṃ tato'gādraṃgamaṃḍapam | skaṃda uvāca | śrutvādhyāyamimaṃ puṇyaṃ paramānaṃdakāraṇam | naraḥ parāṃ mudaṃ prāpya kailāsaṃ prāpsyati dhruvam

फिर वह ब्रह्मा और हरि के साथ रङ्गमण्डप में गए। स्कन्द बोले—इस परम आनन्द का कारण, इस पुण्य अध्याय को सुनकर मनुष्य परम हर्ष पाता है और निश्चय ही कैलास को प्राप्त होता है।

ब्रह्मणाwith Brahmā
ब्रह्मणा:
Sahakari (Accompaniment/सहकारि)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया; एकवचन
हरिणाwith Hari (Viṣṇu)
हरिणा:
Sahakari (Accompaniment/सहकारि)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया; एकवचन
सार्धम्together
सार्धम्:
Sahakari (Accompaniment marker/सहकारि)
TypeIndeclinable
Rootसार्धम् (अव्यय)
Formअव्यय; सहार्थक (together with); तृतीया-सहचर्ये
ततःthen / from there
ततः:
Adhikarana (Source/sequence marker)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; तस्मात्/ततः (from there/then)
अगात्went
अगात्:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलुङ् (Aorist); प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद
रङ्गमण्डपम्the stage pavilion
रङ्गमण्डपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootरङ्ग + मण्डप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया (Accusative); एकवचन; तत्पुरुषः—रङ्गस्य मण्डपः (stage-pavilion)
स्कंदःSkanda
स्कंदः:
Karta (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्कन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा; एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect); प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Kriya (पूर्वक्रिया/Adverbial action)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive); श्रु-धातोः; पूर्वक्रिया (having heard)
अध्यायम्chapter
अध्यायम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन
इमम्this
इमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन; सर्वनाम; विशेषण
पुण्यम्meritorious, holy
पुण्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन; विशेषण (अध्यायस्य)
परमानन्दकारणम्cause of supreme bliss
परमानन्दकारणम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम + आनन्द + कारण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन; तत्पुरुषः—परमस्य आनन्दस्य कारणम् (cause of supreme bliss); विशेषण (अध्यायस्य)
नरःa man
नरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा; एकवचन
पराम्supreme
पराम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन; विशेषण (मुदम्)
मुदम्joy
मुदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमुद् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन
प्राप्यhaving attained
प्राप्य:
Kriya (पूर्वक्रिया/Adverbial action)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive); प्र-आप्-धातोः; पूर्वक्रिया (having attained)
कैलासम्Kailāsa
कैलासम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकैलास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन
प्राप्स्यतिwill attain
प्राप्स्यति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु)
Formलृट् (Simple future); प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद
ध्रुवम्certainly
ध्रुवम्:
Kriya-visheshana (Adverb/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootध्रुव (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभावेन प्रयुक्तम्; क्रियाविशेषण (indeclinable adverbial use: certainly)

Skanda

Tirtha: Raṅgamaṇḍapa (Kāśī)

Type: ghat

Scene: Śiva proceeds with Brahmā and Hari to the Raṅgamaṇḍapa; then Skanda delivers the concluding fruit-of-hearing: supreme bliss, great joy, and assured attainment of Kailāsa.

B
Brahmā
H
Hari (Viṣṇu)
R
Raṅgamaṇḍapa
K
Kailāsa
S
Skanda

FAQs

Śravaṇa (devout listening) to sacred Kāśī narratives grants merit, joy, and a Shaiva goal—attainment of Kailāsa.

Kāśī’s sacred pavilions (Raṅgamaṇḍapa/Muktimaṇḍapa context) are central, and Kailāsa is upheld as the transcendent destination.

Hearing/recitation of the chapter (śravaṇa of the adhyāya) is presented as the meritorious practice.