पण्यभूमिभ्यो वा राजपण्यं माषमूल्यादूर्ध्वमापादमूल्यादित्यपहरतो द्वादशपणो दण्डः आद्विपादमूल्यादिति चतुर्विंशतिपणः आत्रिपादमूल्यादिति षट्त्रिंशत्पणः आपणमूल्यादित्यष्टचत्वारिंशत्पणः आद्विपणमूल्यादिति पूर्वः साहसदण्डः आचतुष्पणमूल्यादिति मध्यमः आष्टपणमूल्यादित्युत्तमः आदशपणमूल्यादिति वधः ॥ कZ_०४.९.०४ ॥
paṇyabhūmibhyo vā rājapaṇyaṃ māṣamūlyād ūrdhvam āpādamūlyāt iti apaharato dvādaśapaṇo daṇḍaḥ | ādvipādamūlyāt iti caturviṃśatipaṇaḥ | ātripādamūlyāt iti ṣaṭtriṃśatpaṇaḥ | āpaṇamūlyāt iti aṣṭacatvāriṃśatpaṇaḥ | ādvipaṇamūlyāt iti pūrvaḥ sāhasadaṇḍaḥ | ācatuṣpaṇamūlyāt iti madhyamaḥ | āṣṭapaṇamūlyāt iti uttamaḥ | ādaśapaṇamūlyāt iti vadhaḥ
यदि बाजार-भूमि से राजपण्य चुराया जाए, तो: माष-मूल्य से अधिक और पाद-मूल्य तक होने पर 12 पण दण्ड; दो पाद-मूल्य पर 24 पण; तीन पाद-मूल्य पर 36 पण; एक पण-मूल्य पर 48 पण। दो पण-मूल्य से प्रथम साहसदण्ड; चार पण-मूल्य से मध्यम साहसदण्ड; आठ पण-मूल्य से उत्तम साहसदण्ड; दस पण-मूल्य से वध (मृत्युदण्ड)।
A tariff schedule reduces discretion and corruption in enforcement, ensures predictability, and aligns punishment with fiscal harm.
To create a deterrence ladder: minor theft is fined, serious theft is treated as a grave assault on royal property and public order.