Previous Verse
Next Verse

Shloka 36

शरत्प्रवेशे रामविलापः तथा सुग्रीवप्रमादे लक्ष्मणप्रेषणम्

Autumn’s Onset: Rama’s Lament and Lakshmana Sent to Sugriva

व्यभ्रं नभश्शस्त्रविधौतवर्णंकृशप्रवाहानि नदीजलानि।कह्लारशीताः पवनाः प्रवान्तितमोविमुक्ताश्च दिशः प्रकाशाः।।

vyabhraṃ nabhaḥ śastravidhautavarṇaṃ kṛśapravāhāni nadījalāni | kahlāraśītāḥ pavanāḥ pravānti tamovimuktāś ca diśaḥ prakāśāḥ ||

વાદળવિહિન આકાશ શસ્ત્રને ઘસીને ધોઈ ચમકાવ્યું હોય તેમ તેજસ્વી છે; નદીઓમાં પ્રવાહ કૃશ થયો છે; કહ્લાર (શ્વેત કમળ)થી શીતળ પવન વહે છે; અને તમોમુક્ત દિશાઓ સ્વચ્છ પ્રકાશે ઝળહળી રહી છે.

व्यभ्रम्cloudless
व्यभ्रम्:
विशेषण (Adjectival)
TypeAdjective
Rootवि + अभ्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण of नभः (here accusative/nominative neuter form identical)
नभःsky
नभः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootनभस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
शस्त्रविधौतवर्णम्with colour like polished weapons
शस्त्रविधौतवर्णम्:
विशेषण (Adjectival)
TypeAdjective
Rootशस्त्र + विधौत + वर्ण (प्रातिपदिक; √धाव्)
Formबहुव्रीहि (‘whose colour is as if washed/polished like a weapon’), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण of नभः
कृशप्रवाहानिhaving thin flow
कृशप्रवाहानि:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootकृश + प्रवाह (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण of नदीजलानि
नदीजलानिriver-waters
नदीजलानि:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootनदी + जल (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
कह्लारशीताःcool (from kahlaara lotuses)
कह्लारशीताः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootकह्लार + शीत (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (‘cool due to kahlaara-lotuses’), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण of पवनाः
पवनाःwinds
पवनाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootपवन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
प्रवान्तिblow
प्रवान्ति:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Rootप्र + वा (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष (3rd), बहुवचन, परस्मैपद
तमोविमुक्ताःfreed from darkness
तमोविमुक्ताः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootतमस् + विमुक्त (प्रातिपदिक; √मुच्)
Formबहुव्रीहि (‘freed from darkness’), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण of दिशः
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (Conjunction)
दिशःdirections/quarters
दिशः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
प्रकाशाःbright
प्रकाशाः:
विशेषण (Adjectival)
TypeAdjective
Rootप्रकाश (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण of दिशः

'Cleared of the black clouds, the sky is shining like a polished weapon. The river waters flow feebly. Winds blowing over white lotuses feel cool. All quarters clear of darkness are shining.

S
sky (nabhas)
R
rivers (nadī)

FAQs

The verse uses seasonal clarity as a moral metaphor: when obscuring ‘clouds’ lift, directions become bright—like Satya, which removes confusion and makes right action (Dharma) visible.

The epic describes autumn’s arrival—clear skies, reduced river flow, cool breezes—setting the atmosphere for decisive movement in the plot.

Indirectly, discernment and clarity (viveka): a mind freed from ‘darkness’ can choose righteous action.