Vasiṣṭha-gamana
Vasiṣṭha’s Departure / The Episode of Sagara
श्रुत्वा राजा स्वराज्यं निजगुरुमवजित्यारिभिः संगृहीतं मात्रा सार्द्धं प्रयान्तं वनमतिगहनंस्वर्गतं तं च तस्मिन् / शोकाविष्टः सरोषं सकलरिपुकुलोच्छित्तये सत्प्रतिज्ञश्चके सद्यः प्रतिज्ञां परिभवमनलं सोढुमिक्ष्वाकुवंश्यः
śrutvā rājā svarājyaṃ nijagurumavajityāribhiḥ saṃgṛhītaṃ mātrā sārddhaṃ prayāntaṃ vanamatigahanaṃsvargataṃ taṃ ca tasmin / śokāviṣṭaḥ saroṣaṃ sakalaripukulocchittaye satpratijñaścake sadyaḥ pratijñāṃ paribhavamanalaṃ soḍhumikṣvākuvaṃśyaḥ
રાજાએ સાંભળ્યું કે શત્રુઓએ તેના પોતાના ગુરુનો અપમાન કરીને રાજ્ય છીનવી લીધું; તે માતા સાથે અતિઘન વનમાં ગયો અને ત્યાં જ સ્વર્ગસ્થ થયો. આ સાંભળીને રાજા શોકથી વ્યાકુળ અને ક્રોધથી દહ્યો; ઇક્ષ્વાકુવંશીય તે અપમાનની અગ્નિ સહન ન કરી શક્યો અને સર્વ શત્રુકુલના ઉચ્છેદ માટે તત્કાળ દૃઢ પ્રતિજ્ઞા કરી।