Reṇukā-vilāpa and the Aftermath of Jamadagni’s Slaying (अर्जुनोपाख्यान-प्रसङ्गः)
पुनीह्यात्मकुलं स्वस्य चरणांबुकणैर्विभो / इत्युक्त्वा सहसाऽनीतं रामेणार्ध्यं मुदान्वितः
punīhyātmakulaṃ svasya caraṇāṃbukaṇairvibho / ityuktvā sahasā'nītaṃ rāmeṇārdhyaṃ mudānvitaḥ
હે વિભો, તમારા ચરણજળના કણોથી મારા કુળને પવિત્ર કરો. એમ કહી તે આનંદિત થયો; અને રામે તરત લાવેલું અર્ઘ્ય અર્પણ કર્યું।