महाकुलीनो दैवबुद्धिसत्त्वसम्पन्नो वृद्धदर्शी धार्मिकः सत्यवागविसंवादकः कृतज्ञः स्थूललक्षो महोत्साहोऽदीर्घसूत्रः शक्यसामन्तो दृढबुद्धिरक्षुद्रपरिषत्को विनयकाम इत्याभिगामिका गुणाः ॥ कZ_०६.१.०३ ॥
mahākulīno daivabuddhisattvasampanno vṛddhadarśī dhārmikaḥ satyavāgavisaṃvādakaḥ kṛtajñaḥ sthūlalakṣo mahotsāho'dīrghasūtraḥ śakyasāmanto dṛḍhabuddhir akṣudrapariṣatko vinayakāma ity ābhigāmikā guṇāḥ
રાજા મહાકુલીન હોવો જોઈએ; સદ્બુદ્ધિ અને સાહસથી સંપન્ન હોવો જોઈએ; વડીલોની દૃષ્ટિ/અનુભવને સમજતો હોવો જોઈએ; ધાર્મિક હોવો જોઈએ; વાણીમાં સત્યવાદી અને વર્તનમાં સुसંગત હોવો જોઈએ; કૃતજ્ઞ હોવો જોઈએ; ક્ષમતાના સ્પષ્ટ અને દૃઢ લક્ષણો ધરાવતો હોવો જોઈએ; મહોત્સાહી હોવો જોઈએ; ટાળટૂળ ન કરતો હોવો જોઈએ; સામંતોને સંભાળી અને એકત્રિત કરી શકતો હોવો જોઈએ; દૃઢબુદ્ધિ હોવી જોઈએ; ક્ષુદ્ર નહીં એવી સમર્થ પરિષદથી યુક્ત હોવો જોઈએ; અને વિનય તથા આત્મસંયમમાં રુચિ ધરાવતો હોવો જોઈએ—આ આભિગામિક ગુણો છે.
They are ruler-traits that generate acceptance and confidence—social legitimacy, moral credibility, decisiveness, and the ability to work with power-holders like councils and feudatories.
Consistency reduces uncertainty for officials and subjects, improves compliance, and prevents credibility loss that rivals can exploit.