Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 6

अथ सा पार्थिवं दृष्ट्वा प्रगृहीतशरासनम् । द्वितीयं योजयानं च मृगी बाणं सुनिर्मलम्

atha sā pārthivaṃ dṛṣṭvā pragṛhītaśarāsanam | dvitīyaṃ yojayānaṃ ca mṛgī bāṇaṃ sunirmalam

Alors la biche, voyant le roi l’arc en main et ajustant une seconde flèche, pure et sans tache,

अथthen
अथ:
Discourse marker (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रमसूचक (particle: then/now)
साshe
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
पार्थिवम्the king
पार्थिवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपार्थिव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + त्वा (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund); पूर्वकालिक क्रिया
प्रगृहीतशरासनम्who had taken up the bow
प्रगृहीतशरासनम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र- (उपसर्ग) + ग्रह् (धातु) + क्त (कृदन्त) + शरासन (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (प्रगृहीतं शरासनं यस्य); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (पार्थिवम् इति)
द्वितीयम्second
द्वितीयम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वितीय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (बाणम् इति)
योजयानम्(him) fitting/placing (an arrow)
योजयानम्:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeVerb
Rootयुज् (धातु) + शानच् (कृदन्त)
Formवर्तमानकालिक-आत्मनेपदी-शानच्-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (पार्थिवम् इति)
and
:
Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
मृगीthe doe
मृगी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमृगी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
बाणम्arrow
बाणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
सुनिर्मलम्very pure/spotless
सुनिर्मलम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु- (उपसर्ग) + निर्मल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (बाणम् इति)

Paulastya

Tirtha: Arbuda

Type: peak

Scene: The wounded doe turns her eyes toward the king; he stands with bow raised, fitting a second arrow—time seems to pause between cruelty and possible remorse.

S
Suprabha (king)
D
doe (mṛgī)
B
bow (śarāsana)
A
arrow (bāṇa)

FAQs

The narrative heightens moral urgency: persistence in harm invites rebuke and consequence, pushing the listener toward dharma.

Still within the Kapilā Tīrtha māhātmya context of Adhyāya 29.

None; it describes the king preparing to shoot again.