Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 4

एतन्नः श्रद्दधानानां ब्रूहि सूत कृपाबलात् । त्वद्वचोऽमृततृप्तानां न पिपासापि विद्यते

etannaḥ śraddadhānānāṃ brūhi sūta kṛpābalāt | tvadvaco'mṛtatṛptānāṃ na pipāsāpi vidyate

Dis-le-nous, à nous qui sommes pleins de foi, ô Sūta, par la puissance de ta compassion. Car pour ceux que le nectar de tes paroles a rassasiés, il ne demeure plus aucune soif.

एतत्this (matter)
एतत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; सर्वनाम
नःto us/our
नः:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम)
Formषष्ठी/चतुर्थी-बहुवचन-रूप (enclitic); अत्र षष्ठी (genitive) ‘our’
श्रद्दधानानाम्of us who have faith
श्रद्दधानानाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootश्रद्-धा (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present participle), पुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन; ‘श्रद्धां दधताम्’
ब्रूहिtell (please)
ब्रूहि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
सूतO Sūta
सूत:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन
कृपाबलात्by the power of (your) compassion
कृपाबलात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootकृपा-बल (प्रातिपदिक; समास)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (कृपायाः बलम्)
त्वत्your
त्वत्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम)
Formषष्ठी (6th), एकवचन; सर्वनाम; ‘of you/your’
वचःspeech, words
वचः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
अमृततृप्तानाम्of those satisfied with nectar
अमृततृप्तानाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअमृत-तृप्त (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन; तृप्त (क्त-प्रत्ययान्त) विशेष्य-भाव; षष्ठी-तत्पुरुषः (अमृतेन तृप्ताः)
not
:
Pratishedha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध (negation)
पिपासाthirst
पिपासा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपिपासा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अपि-भाव (even/also)
विद्यतेexists
विद्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootविद् (धातु; विद्=सत्तायाम्)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन, आत्मनेपदम्

Ṛṣis (addressing Sūta)

Listener: Sūta

Scene: Sages with folded hands beseeching Sūta; a subtle nectar-stream motif emanating from Sūta’s speech, symbolically filling vessels/hearts; calm, luminous atmosphere.

S
Sūta
Ṛṣis

FAQs

Faithful listening to dharmic teaching is portrayed as deeply satisfying and transformative, like nectar that removes inner thirst.

No single site is named in this verse; it supports the forthcoming Setukhaṇḍa tīrtha narrative by emphasizing receptive hearing.

No external rite is prescribed; the implied practice is śravaṇa—devout hearing of purāṇic teaching.