कुत॒स्त्वमि॑न्द्र॒ माहि॑न॒: सन्नेको॑ यासि सत्पते॒ किं त॑ इ॒त्था । सं पृ॑च्छसे समरा॒णः शु॑भा॒नैर्वो॒चेस्तन्नो॑ हरिवो॒ यत्ते॑ अ॒स्मे । म॒हाँ२ इन्द्रो॒ य ओज॑सा क॒दा च॒न स्त॒रीर॑सि क॒दा च॒न प्र यु॑च्छसि
kútaḥ tvám indra mā́hinaḥ sánnéko yāsi satpate kíṃ ta itthā́ | sáṃ pṛcchase samarāṇáḥ śubhānáir vóces tán no harivo yát te asmè | mahā́n índro yá ójasā kadā́ cana starī́r asi kadā́ cana prá yúcchasi
D’où viens-tu, ô Indra, puissant? Seul tu vas, ô seigneur des bons — qu’est-ce donc? Tu interroges, luttant avec de splendides (secours); dis-nous, ô Harivo (aux coursiers fauves), ce qui est tien — pour nous. Grand est Indra par sa force: jamais tu n’es dépassé; jamais tu ne recules.
कुतः॑ । त्वम् । इ॒न्द्र॒ । माहि॑नः । सन् । एकः॑ । यासि । सत्पते । किम् । ते । इत्था । सम् । पृ॒च्छ॒से॒ । स॒म॒रा॒णः । शु॒भा॒नैः । वो॒चेः । तत् । नः॒ । ह॒रि॒वः॒ । यत् । ते । अ॒स्मे इति । म॒हान् । इन्द्रः॑ । यः । ओज॑सा । क॒दा च॒न । स्त॒रीर॑सि । क॒दा च॒न । प्र । यु॒च्छ॒सि