Sukta 1.132
सं यज्जनान्क्रतुभिः शूर ईक्षयद्धने हिते तरुषन्त श्रवस्यवः प्र यक्षन्त श्रवस्यवः । तस्मा आयुः प्रजावदिद्बाधे अर्चन्त्योजसा । इन्द्र ओक्यं दिधिषन्त धीतयो देवाँ अच्छा न धीतयः ॥
सं यज्जना॒न्क्रतु॑भि॒: शूर॑ ई॒क्षय॒द्धने॑ हि॒ते त॑रुषन्त श्रव॒स्यव॒: प्र य॑क्षन्त श्रव॒स्यव॑: । तस्मा॒ आयु॑: प्र॒जाव॒दिद्बाधे॑ अर्च॒न्त्योज॑सा । इन्द्र॑ ओ॒क्यं॑ दिधिषन्त धी॒तयो॑ दे॒वाँ अच्छा॒ न धी॒तय॑: ॥
sáṃ yáj janā́n krátu-bhiḥ śū́ra ī́kṣayad dháne hité taruṣanta śravasyávaḥ prá yakṣanta śravasyávaḥ | tásmā ā́yuḥ prajā́-vad íd bā́dhe arcanty ójasā | índra okyáṃ didhiṣanta dhī́tayo devā́n ácchā ná dhī́tayaḥ ||
Quand le Héros, par les puissances de la volonté, scrute et range les peuples pour le bien du butin conquis au combat, alors les chercheurs de gloire s’élancent et sacrifient, s’élancent les chercheurs de gloire. À lui, au moment de refouler la résistance, ils chantent avec force pour une vie riche de descendance. Les pensées inspirées établissent pour Indra une demeure ; les pensées inspirées vont vers les dieux.
सम् । यत् । जना॑न् । क्रतु॑ऽभिः । शूरः॑ । ई॒क्षय॑त् । धने॑ । हि॒ते । त॒रु॒ष॒न्त॒ । श्र॒व॒स्यवः॑ । प्र । य॒क्ष॒न्त॒ । श्र॒व॒स्यवः॑ । तस्मै॑ । आयुः॑ । प्र॒जाऽव॑त् । इत् । बाधे॑ । अ॒र्च॒न्ति॒ । ओज॑सा । इन्द्र॑ । ओ॒क्य॑म् । दि॒धि॒ष॒न्त॒ । धी॒तयः॑ । दे॒वान् । अच्छ॑ । न । धी॒तयः॑ ॥सम् । यत् । जनान् । क्रतुभिः । शूरः । ईक्षयत् । धने । हिते । तरुषन्त । श्रवस्यवः । प्र । यक्षन्त । श्रवस्यवः । तस्मै । आयुः । प्रजावत् । इत् । बाधे । अर्चन्ति । ओजसा । इन्द्र । ओक्यम् । दिधिषन्त । धीतयः । देवान् । अच्छ । न । धीतयः ॥sam | yat | janān | kratu-bhiḥ | śūraḥ | īkṣayat | dhane | hite | taruṣanta | śravasyavaḥ | pra | yakṣanta | śravasyavaḥ | tasmai | āyuḥ | prajāvat | it | bādhe | arcanti | ojasā | indra | okyam | didhiṣanta | dhītayaḥ | devān | accha | na | dhītayaḥ