Previous Verse
Next Verse

Shloka 63

The Sin of Breaking Households: Citrā’s Past Karma and the Remedy of Hari’s Name and Meditation

सूत उवाच । यथा दीपो निवातस्थो निश्चलो वायुवर्जितः । प्रज्वलन्नाशयेत्सर्वमंधकारं महामते

sūta uvāca | yathā dīpo nivātastho niścalo vāyuvarjitaḥ | prajvalannāśayetsarvamaṃdhakāraṃ mahāmate

Sūta dit : «De même qu’une lampe placée en un lieu sans vent, immobile et sans souffle, lorsqu’elle brûle avec éclat dissipe toute obscurité, ô grand d’esprit».

सूतःSūta
सूतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार, प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
यथाjust as
यथा:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानार्थक (comparative adverb: as/just as)
दीपःlamp
दीपः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदीप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
निवातस्थःstanding in a windless place
निवातस्थः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनि-वात (प्रातिपदिक) + स्थ (प्रातिपदिक)
Formसप्तमी-तत्पुरुष समास (निवाते स्थितः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (दीपः इति)
निश्चलःsteady
निश्चलः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनि (उपसर्ग) + चल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण
वायुवर्जितःdevoid of wind
वायुवर्जितः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवायु (प्रातिपदिक) + वर्जित (कृदन्त)
Formषष्ठी-तत्पुरुष समास (वायोः वर्जितः); भूतकर्मणि कृदन्त (PPP) 'वर्जित'; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण
प्रज्वलन्blazing
प्रज्वलन्:
Kriya-visheshana (Adverbial participle/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootज्वल् (धातु) + प्र (उपसर्ग) → प्रज्वलत् (कृदन्त)
Formवर्तमानकृदन्त (Present Active Participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण/क्रियाविशेषणभाव (while blazing)
आशयेत्would destroy/remove
आशयेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootशी (धातु) + आ (उपसर्ग)
Formविधिलिङ्-लकार (Optative), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
सर्वम्all
सर्वम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (अन्धकारम् इति)
अन्धकारम्darkness
अन्धकारम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअन्धकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
महामतेO great-minded one
महामते:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहामति (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (महती मतिः यस्य सः); पुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन

Sūta

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

Sandhi Resolution Notes: प्रज्वलन्नाशयेत्सर्वमंधकारं → प्रज्वलन् + आशयेत् + सर्वम् + अन्धकारम्; महामते = महामति (voc.).

FAQs

A steady lamp in a windless place symbolizes stable awareness or disciplined focus; its light represents knowledge that removes the darkness of ignorance.

It emphasizes inner steadiness—free from disturbance—so that insight can “shine” continuously and eliminate confusion, doubt, and ignorance.

Maintain stability and avoid destabilizing influences; when one’s conduct and mind are steady, clarity arises and harmful darkness—error, delusion, and negativity—is dispelled.