Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 68

Yakṣiṇī-Mantra-Sādhana Nirūpaṇa

Lakṣmī-avatāra-vidyāḥ: Bālā, Annapūrṇā, Bagalā

पदसंख्यामिता वर्णैस्ततो ध्यायेत्सुरेश्वरीम् । स्वर्णाभांगां त्रिनयनां वस्त्रालंकारशोभिताम् ॥ ६८ ॥

padasaṃkhyāmitā varṇaistato dhyāyetsureśvarīm | svarṇābhāṃgāṃ trinayanāṃ vastrālaṃkāraśobhitām || 68 ||

Ensuite, avec des syllabes mesurées selon le nombre de pieds métriques, qu’on médite la Déesse, Sureśvarī, Souveraine des dieux : aux membres d’or, aux trois yeux, rayonnante de vêtements et d’ornements.

पदword/foot (pada)
पद:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive relation)
TypeNoun
Rootपद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-तत्पुरुषे पूर्वपदम्; (in compound) stem-form
संख्याnumber/count
संख्या:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसंख्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-तत्पुरुषे मध्यपदम्; (in compound) stem-form
अमिताmeasured/limited
अमिता:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअमित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; past passive participle sense 'measured/limited' used adjectivally; agrees with implied 'ध्यान-क्रिया/विधि' or 'वर्णाः' in sense
पदसंख्यामिताmeasured by the count of padas
पदसंख्यामिता:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपद + संख्या + अमित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (पदानां संख्यया अमिता)
वर्णैःwith syllables/letters
वर्णैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootवर्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया विभक्ति, बहुवचन (Instrumental)
ततःthen/thereafter
ततः:
Adhikarana (अधिकरण/Temporal)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अव्यय-प्रकारः—क्रियाविशेषण (adverb)
ध्यायेत्should meditate
ध्यायेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootध्यै (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
सुरेश्वरीम्the Goddess, Lady of the gods
सुरेश्वरीम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootसुरेश्वरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन (Accusative)
स्वर्णgold
स्वर्ण:
Visheshana (विशेषण)
TypeNoun
Rootस्वर्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; कर्मधारय-समासे पूर्वपदम् (in compound)
आभाsplendor/shine
आभा:
Visheshana (विशेषण)
TypeNoun
Rootआभा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; कर्मधारय-समासे मध्यपदम् (in compound)
अङ्गाbody/limb
अङ्गा:
Visheshana (विशेषण)
TypeNoun
Rootअङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; कर्मधारय-समासे उत्तरपदम्; समस्तपदम् स्त्रीलिङ्ग-रूपेण (स्वर्णाभाङ्गा)
स्वर्णाभाङ्गाम्golden-limbed / having golden radiance
स्वर्णाभाङ्गाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्वर्ण + आभा + अङ्ग (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; कर्मधारयः (स्वर्णाभा अङ्गेषु यस्याः/यस्या अङ्गानि स्वर्णाभानि)
त्रिthree
त्रि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि (प्रातिपदिक)
Formसंख्यावाचक; कर्मधारय-समासे पूर्वपदम् (in compound)
नयनाम्eye
नयनाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeNoun
Rootनयन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; कर्मधारय-समासे उत्तरपदम्; समस्तपदम् स्त्रीलिङ्ग-रूपेण (त्रिनयना)
त्रिनयनाम्three-eyed
त्रिनयनाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि + नयन (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; कर्मधारयः (त्रीणि नयनानि यस्याः)
वस्त्रgarment
वस्त्र:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootवस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; समासे पूर्वपदम् (in compound)
अलंकारornament
अलंकार:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअलंकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; समासे मध्यपदम् (in compound)
शोभिताम्adorned
शोभिताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशोभित (कृदन्त; √शुभ्/शोभ्)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त) passive sense 'adorned/beautified'
वस्त्रालंकारशोभिताम्adorned with garments and ornaments
वस्त्रालंकारशोभिताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवस्त्र + अलंकार + शोभित (कृदन्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; तृतीया-तत्पुरुषः (वस्त्रैः अलंकारैः च शोभिता)

Sanatkumara (teaching Narada)

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: adbhuta

S
Sureśvarī (Devī)

FAQs

It links precise Vedic sound-discipline (measuring syllables by metrical structure) with inner worship, teaching that correct chandas/varna formation supports steady, vivid dhyana of the Devī.

Bhakti here is expressed as focused contemplation: the devotee forms a clear inner image of the Goddess—golden, three-eyed, ornamented—so devotion becomes concentrated and reverent rather than vague.

Vedāṅga Chandas (prosody): the verse emphasizes counting padas and regulating varṇas (syllables/phonemes) so mantras and hymns are recited/structured with correct metrical precision.