Udyoga Parva, Adhyaya 104: Nārada on Suhṛt and Nirbandha; the Viśvāmitra–Gālava Exemplum Begins
व्यात्तास्य: स्रस्तकायश्न विचेता विह्लल: खग: । मुमोच पत्राणि तदा गुरुभारप्रपीडित:,उस महान् भारसे अत्यन्त पीड़ित हो गरुड़ने मुँह बा दिया। उनका सारा शरीर शिथिल हो गया। उन्होंने अचेत और विह्लल होकर अपने पंख छोड़ दिये
vyāttāsyaḥ srastakāyaś ca vicetā vihvalaḥ khagaḥ | mumoca patrāṇi tadā gurubhāraprapīḍitaḥ ||
Accablé par ce fardeau insupportable, l’oiseau (Garuḍa) ouvrit grand le bec ; tout son corps se relâcha. Étourdi et secoué, il laissa tomber ses plumes, écrasé sous la lourde charge.
कण्व उवाच