Śālva’s Elephant Assault and the Counterstroke (शाल्वस्य नागारूढाभ्यवहारः)
राजन्! अजातशत्रु युधिष्ठिस्से पराजित हो दोपहरके समय हमलोग युद्धसे भाग चले थे। शल्यके मारे जानेसे किसी भी योद्धाके मनमें सेनाओंको संगठित करने तथा पराक्रम दिखानेका उत्साह नहीं होता था ।। भीष्मे द्रोणे च निहते सूतपुत्रे च भारत । यद् दुःखं तव योधानां भयं चासीद् विशाम्पते
rājan! ajātaśatru yudhiṣṭhiraḥ parājito madhyāhna-samaye vayaṁ yuddhāt palāyitāḥ sma. śalyasya māraṇāt kasyāpi yoddhuḥ manasi senā-saṅghaṭanaṁ parākrama-pradarśanaṁ ca kartum utsāho na jātaḥ. bhīṣme droṇe ca nihate sūtaputre ca bhārata, yad duḥkhaṁ tava yodhānāṁ bhayaṁ cāsīd viśāmpate.
Sañjaya dit : «Ô Roi ! À l’heure de midi, lorsque Yudhiṣṭhira—Ajātaśatru, l’invincible aux ennemis—eut été vaincu, nous prîmes la fuite hors du champ de bataille. Après la mort de Śalya, nul guerrier n’eut plus l’ardeur de rallier les troupes ni de déployer sa vaillance. Quand Bhīṣma et Droṇa furent tombés, et quand le fils du cocher fut lui aussi abattu, ô Bhārata, quel chagrin et quelle peur saisirent tes combattants, seigneur des peuples ?»
संजय उवाच