Previous Verse
Next Verse

Shloka 44

Dīkṣā-bhedaḥ (Types of Initiation) — Lalitopākhyāna: Hayagrīva–Agastya Dialogue

शीलादिविमलानेकगुणसंपन्नभावनः / गुरुशासनवर्तित्वाच्छिष्य इत्यभिधीयते

śīlādivimalānekaguṇasaṃpannabhāvanaḥ / guruśāsanavartitvācchiṣya ityabhidhīyate

Celui dont l’âme est comblée de nombreuses vertus pures —telles que la bonne conduite et autres— et qui demeure dans l’obéissance aux injonctions du Guru, est appelé disciple.

शील-आदि-विमल-अनेक-गुण-संपन्न-भावनःone endowed with many pure virtues such as good conduct
शील-आदि-विमल-अनेक-गुण-संपन्न-भावनः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootशील (प्रातिपदिक) + आदि (अव्यय/प्रातिपदिक) + विमल (प्रातिपदिक) + अनेक (प्रातिपदिक) + गुण (प्रातिपदिक) + संपन्न (कृदन्त-प्रातिपदिक) + भावन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहिः (यस्य शीलादयः विमलाः अनेकाः गुणाः संपन्नाः सः)
गुरु-शासन-वर्तित्वात्because of abiding by the guru’s instruction
गुरु-शासन-वर्तित्वात्:
Hetu (हेतु)
TypeNoun
Rootगुरु (प्रातिपदिक) + शासन (प्रातिपदिक) + वर्तित्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (अपादान/हेतु), एकवचन; तत्पुरुषः (‘गुरोः शासनम्’ + ‘तस्मिन् वर्तित्वम्’), हेत्वर्थे पञ्चमी
शिष्यः(as) a disciple
शिष्यः:
Pratipadyamana (प्रतिपाद्य/विषय)
TypeNoun
Rootशिष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
इतिthus
इति:
Vacana-marker (उक्तिसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक अव्यय (quotative)
अभिधीयतेis called
अभिधीयते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअभि-धा (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि-भावः (‘is called/denoted’)