Previous Verse
Next Verse

Shloka 17

Brahmā’s Day, the Four Pralayas, and the Supreme Shelter Beyond Cause–Effect

अपां रसमथो तेजस्ता लीयन्तेऽथ नीरसा: । ग्रसते तेजसो रूपं वायुस्तद्रहितं तदा ॥ १५ ॥ लीयते चानिले तेजो वायो: खं ग्रसते गुणम् । स वै विशति खं राजंस्ततश्च नभसो गुणम् ॥ १६ ॥ शब्दं ग्रसति भूतादिर्नभस्तमनुलीयते । तैजसश्चेन्द्रियाण्यङ्ग देवान् वैकारिको गुणै: ॥ १७ ॥ महान् ग्रसत्यहङ्कारं गुणा: सत्त्वादयश्च तम् । ग्रसतेऽव्याकृतं राजन् गुणान् कालेन चोदितम् ॥ १८ ॥ न तस्य कालावयवै: परिणामादयो गुणा: । अनाद्यनन्तमव्यक्तं नित्यं कारणमव्ययम् ॥ १९ ॥

apāṁ rasam atho tejas tā līyante ’tha nīrasāḥ grasate tejaso rūpaṁ vāyus tad-rahitaṁ tadā

Le faux ego dans l'ignorance saisit le son, et l'éther se fond en lui. L'ego dans la passion s'empare des sens, et l'ego dans la vertu absorbe les demi-dieux.

शब्दम्sound
शब्दम्:
कर्म (Karma; object)
TypeNoun
Rootशब्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
ग्रसतिswallows/absorbs
ग्रसति:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootग्रस् (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
भूतादिःthe source of the elements (bhūtādi)
भूतादिः:
कर्ता (Kartā; subject)
TypeNoun
Rootभूत (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (भूतानाम् आदिः = the origin of elements; here: अहङ्कार/भूतादि)
नभःether/sky
नभः:
कर्ता (Kartā; subject)
TypeNoun
Rootनभस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तम्that (into it)
तम्:
कर्म (Karma; object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम (refers to भूतादि)
अनुलीयतेdissolves into (follows into)
अनुलीयते:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootली (धातु) + अनु (उपसर्ग)
Formलट्-लकार, प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि-प्रयोग (passive sense: ‘is dissolved/merges into’)
तैजसःfiery (taijasa)
तैजसः:
कर्ता-विशेषण (Kartṛ-viśeṣaṇa)
TypeAdjective
Rootतैजस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (qualifying ‘वैकारिकः’/‘अहङ्कारः’ sense: ‘of tejas-type’)
and
:
सम्बन्ध (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
इन्द्रियाणिthe senses
इन्द्रियाणि:
कर्म (Karma; object)
TypeNoun
Rootइन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
अङ्गO dear (one)
अङ्ग:
सम्बोधन (Address particle)
TypeIndeclinable
Rootअङ्ग (अव्यय/सम्बोधन-निपात)
Formसम्बोधन-निपात (vocative particle; addressing)
देवान्the gods
देवान्:
कर्म (Karma; object)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
वैकारिकःthe vaikārika (sāttvika) principle/ego
वैकारिकः:
कर्ता (Kartā; subject)
TypeNoun
Rootवैकारिक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (अहङ्कारः) वैकारिकः—सात्त्विक-अहङ्कार (sāttvika ego)
गुणैःby (its) qualities
गुणैः:
करण (Karaṇa; instrument/means)
TypeNoun
Rootगुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), बहुवचन
K
King Parīkṣit

FAQs

This verse states that during dissolution the senses are absorbed into the taijasa principle, indicating a withdrawal of sensory function back into its subtle causal source.

Śukadeva is describing the step-by-step process of cosmic dissolution so Parīkṣit can understand the temporary nature of the world and fix his consciousness on the eternal Supreme.

Remember that senses and their objects are temporary; use the senses in devotional service rather than identifying the self with sensory experience.