Previous Verse
Next Verse

Shloka 51

ध्रुवस्य तपः — देवमायाविघ्नाः, विष्णोर्दर्शनम्, स्तुतिः, ध्रुवस्थानप्रदानम्

शङ्खप्रान्तेन गोविन्दस् तं पस्पर्श कृताञ्जलिम् उत्तानपादतनयं द्विजवर्य जगत्पतिः

śaṅkhaprāntena govindas taṃ pasparśa kṛtāñjalim uttānapādatanayaṃ dvijavarya jagatpatiḥ

Entonces Govinda—Señor de los mundos—oh el mejor de los dos veces nacidos, tocó con la punta de Su caracola al hijo de Uttānapāda, que estaba de pie con las manos juntas.

शङ्खप्रान्तेनwith the edge of the conch
शङ्खप्रान्तेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootशङ्ख (प्रातिपदिक) + प्रान्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन; तत्पुरुष-समास (शङ्खस्य प्रान्तः = edge of the conch)
गोविन्दःGovinda
गोविन्दः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगोविन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; सर्वनाम
पस्पर्शtouched
पस्पर्श:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्पृश् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदी
कृताञ्जलिम्with folded hands
कृताञ्जलिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootकृत (कृ धातु + क्त, कृदन्त) + अञ्जलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; तत्पुरुष-समास (कृतः अञ्जलिः येन = with hands joined); विशेषण (तम् इति)
उत्तानपादतनयम्the son of Uttānapāda
उत्तानपादतनयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउत्तानपाद (प्रातिपदिक) + तनय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; तत्पुरुष-समास (उत्तानपादस्य तनयः = son of Uttānapāda)
द्विजवर्यO best of the twice-born
द्विजवर्य:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + वर्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन; कर्मधारय-समास
जगत्पतिःthe Lord of the world
जगत्पतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजगत् (प्रातिपदिक) + पति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; तत्पुरुष-समास (जगतः पतिः = lord of the world)

Sage Parāśara (narrating to Maitreya)

V
Vishnu (Govinda)
D
Dhruva
U
Uttānapāda
M
Maitreya

FAQs

It signifies direct divine sanction and transformative grace—Vishnu’s sovereignty (Jagatpati) confers spiritual elevation and legitimacy upon the devoted prince.

Parāśara narrates it as an authoritative, eyewitness-like sacred history, addressing Maitreya as “dvijavarya,” and highlighting devotion (kṛtāñjali) as the immediate context for divine response.

Vishnu is presented as Govinda and Jagatpati—the Supreme Lord whose personal, intentional act of grace bridges cosmic sovereignty and intimate devotion, aligning with core Vaishnava philosophical emphases.