रेतो॒ मूत्रं॒ वि ज॑हाति॒ योनिं॑ प्रवि॒शदि॑न्द्र॒यिम् । गर्भो॑ ज॒रायु॒णाऽऽवृ॑त॒ उल्बं॑ जहाति॒ जन्म॑ना । ऋ॒तेन॑ स॒त्यमि॑न्द्रि॒यं वि॒पान॑ᳪ शु॒क्रमन्ध॑स॒ इन्द्र॑स्येन्द्रि॒यमि॒दं पयो॒ऽमृतं॒ मधु॑
réto mūtráṃ ví jahāti yónim praviśád indrayím | gárbho jarāyúṇā’’vṛta úlbaṃ jahāti jánmanā | ṛténá satyám indriyáṃ vipānáṃ śukrám ándhasa índrasyendriyám idáṃ páyo’mṛtáṃ mádhu
La semilla deja la orina; entra en el vientre, dotada del indriya de Indra. El embrión, envuelto por la placenta, al nacer deja la envoltura. Por Ṛta, por la Verdad, se alcanza el indriya de Indra: la bebida, la esencia brillante de la planta; ésta es la propia fuerza de Indra: esta leche, inmortal, dulce como miel.
रेतः । मूत्रम् । वि । जहाति । योनिम् । प्र॒-वि॒शत् । इ॒न्द्र॒यिम् । गर्भः । जरायु॑णा । आ॒-आवृ॑तः । उल्बम् । जहाति । जन्म॑ना । ऋ॒तेन॑ । स॒त्यम् । इ॒न्द्रि॒यम् । वि॒पान॑म् । शु॒क्रम् । अन्ध॑सः । इन्द्र॑स्य । इ॒न्द्रि॒यम् । इ॒दम् । पयः॑ । अ॒मृत॑म् । मधु॑