Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Rudra Samhita, Shloka 36

अन्धकादिदैत्ययुद्धे वीरकविजयः — Vīraka’s Victory over Andhaka’s Forces

दृष्ट्वा च तत्सैन्यमनंतपारं विवर्णवर्णाश्च सुविस्मिताश्च । समाकुलास्संचकिताभयाद्वै देव्यो बभूबुर्हृददीनसत्त्वाः

dṛṣṭvā ca tatsainyamanaṃtapāraṃ vivarṇavarṇāśca suvismitāśca | samākulāssaṃcakitābhayādvai devyo babhūburhṛdadīnasattvāḥ

Al ver aquel ejército—sin límite y más allá de toda medida—las diosas palidecieron, quedaron sobrecogidas de asombro y se estremecieron por dentro. Heridas por el temor, se agitaron y se alarmaron, y sus corazones perdieron firmeza y valor.

दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
पूर्वकाल-क्रिया (Prior action)
TypeIndeclinable
Rootदृश् (धातु) → दृष्ट्वा (क्त्वान्त अव्यय)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund/absolutive)
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
तत्that
तत्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम; ‘सैन्यम्’ इत्यस्य विशेषणम्
सैन्यम्army
सैन्यम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootसैन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative/कर्म), एकवचनम्
अनन्तपारम्endless in extent
अनन्तपारम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootअनन्त+पार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; बहुव्रीहिः (अनन्तं पारं यस्य)
विवर्णवर्णाःpale/ashen
विवर्णवर्णाः:
कर्तृ-विशेषण
TypeAdjective
Rootविवर्ण+वर्ण (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; कर्मधारयः (विवर्णाः वर्णाः/विवर्णवर्णाः = वर्णहीनवर्णाः; ‘pale/ashen’)
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
सुविस्मिताःgreatly astonished
सुविस्मिताः:
कर्तृ-विशेषण
TypeAdjective
Rootसु+विस्मित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
समाकुलाःconfused/agitated
समाकुलाः:
कर्तृ-विशेषण
TypeAdjective
Rootसमाकुल (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
संचकिताःstartled
संचकिताः:
कर्तृ-विशेषण
TypeAdjective
Rootसम्+चकित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
अभयात्from fearlessness / due to lack of fear (contextual: from fear)
अभयात्:
अपादान (Source/cause)
TypeNoun
Rootअभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, पञ्चमी-विभक्तिः (Ablative/अपादान), एकवचनम्
वैindeed
वै:
सम्बन्ध/निपात (Particle)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिपातः (emphatic particle)
देव्यःthe goddesses
देव्यः:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
बभूवुःbecame
बभूवुः:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम्
हृत्heart
हृत्:
समासाङ्ग (Compound member)
TypeNoun
Rootहृत्/हृद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे (हृद्-शब्दः), प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; समासे पूर्वपदम्
अदीनसत्त्वाःwhose courage was not dejected
अदीनसत्त्वाः:
कर्तृ-विशेषण
TypeAdjective
Rootअदीन+सत्त्व (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; बहुव्रीहिः (अदीनं सत्त्वं यस्याः)

Suta Goswami (narrating to the sages at Naimisharanya)

Tattva Level: pashu

D
Devis (goddesses)
A
Army (host)

FAQs

It shows that even divine beings can be overwhelmed by vast external forces, highlighting the Shaiva Siddhanta emphasis that true steadiness arises by taking refuge in Pati (Shiva), the Lord who alone is beyond fear and limitation.

In battle contexts, the mind becomes ‘samākula’ (agitated); Saguna Shiva—worshipped as the Linga and through accessible forms—becomes the immediate support for devotees, restoring inner courage and order when confronted by the immeasurable.

A practical takeaway is japa of the Panchakshara mantra (Om Namaḥ Śivāya) to steady the heart during fear; applying Tripuṇḍra (bhasma) and wearing Rudrākṣa are traditional Shaiva supports for cultivating courage and remembrance of Shiva.