Next Verse

Shloka 1

Adhyaya 72The Reconciliation Rite, Sarasvati Sacrifice, and the Birth of Uttama Manu (Auttama Manvantara Prelude)

इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे औत्तममन्वन्तरे एकसप्ततितमोऽध्यायः ।

द्विसप्ततितमोऽध्यायः- ७२

मार्कण्डेय उवाच ततः स्वनगरं प्राप्य तं ददर्श द्विजं नृपः ।

समेतं भार्यया चैव शीलवत्या मुदान्वितम् ॥

iti śrīmārkaṇḍeyapurāṇe auttamamanvantare ekasaptatitamo ’dhyāyaḥ | dvisaptatitamo ’dhyāyaḥ—72 | mārkaṇḍeya uvāca tataḥ svanagaraṃ prāpya taṃ dadarśa dvijaṃ nṛpaḥ | sametaṃ bhāryayā caiva śīlavatyā mudānvitam ||

Así, en el Śrī Mārkaṇḍeya Purāṇa, en el Auttama Manvantara, concluye el capítulo septuagésimo primero; comienza el capítulo septuagésimo segundo. Dijo Mārkaṇḍeya: Entonces, al llegar a su propia ciudad, el rey vio a aquel brāhmaṇa, acompañado de su esposa—virtuosa y colmada de alegría.

इतिthus
इति:
Vākyopasaṃhāra (वाक्योपसंहार)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
FormIndeclinable (अव्यय); concluding particle
श्रीमार्कण्डेयपुराणेin the Śrī Mārkaṇḍeya Purāṇa
श्रीमार्कण्डेयपुराणे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री + मार्कण्डेयपुराण (प्रातिपदिक)
FormNeuter (नपुंसकलिङ्ग), Locative (7th/सप्तमी), Singular (एकवचन); title-compound (समास)
औत्तममन्वन्तरेin the Uttama Manvantara
औत्तममन्वन्तरे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootऔत्तम + मन्वन्तर (प्रातिपदिक)
FormNeuter (नपुंसकलिङ्ग), Locative (7th/सप्तमी), Singular (एकवचन); तत्पुरुष: औत्तमस्य मन्वन्तरम्
एकसप्ततितमःseventy-first
एकसप्ततितमः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक + सप्तति + तम (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Nominative (1st/प्रथमा), Singular (एकवचन); ordinal numeral; द्विगु (numeral compound)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Nominative (1st/प्रथमा), Singular (एकवचन)
द्विसप्ततितमःseventy-second
द्विसप्ततितमः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वि + सप्तति + तम (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Nominative (1st/प्रथमा), Singular (एकवचन); ordinal numeral; द्विगु
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Nominative (1st/प्रथमा), Singular (एकवचन)
मार्कण्डेयःMārkaṇḍeya
मार्कण्डेयः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमार्कण्डेय (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Nominative (1st/प्रथमा), Singular (एकवचन)
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
FormLiṭ (लिट्, Perfect), Parasmaipada (परस्मैपद), 3rd Person (प्रथमपुरुष), Singular (एकवचन)
ततःthen
ततः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
FormIndeclinable (अव्यय); adverb
स्वनगरम्his own city
स्वनगरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्व + नगर (प्रातिपदिक)
FormNeuter (नपुंसकलिङ्ग), Accusative (2nd/द्वितीया), Singular (एकवचन); तत्पुरुष: स्वस्य नगरम्
प्राप्यhaving reached
प्राप्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + आप् (धातु)
FormAbsolutive/Gerund (क्त्वा/ल्यप्), ल्यप्-form: -प्य; prior action
तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Accusative (2nd/द्वितीया), Singular (एकवचन); pronoun
ददर्शsaw
ददर्श:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
FormLiṭ (लिट्, Perfect), Parasmaipada (परस्मैपद), 3rd Person (प्रथमपुरुष), Singular (एकवचन)
द्विजम्a brāhmaṇa (twice-born)
द्विजम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Accusative (2nd/द्वितीया), Singular (एकवचन)
नृपःthe king
नृपः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Nominative (1st/प्रथमा), Singular (एकवचन)
समेतम्accompanied
समेतम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम् + इ (धातु) + क्त (कृत्)
FormPast passive participle (क्त), Accusative (2nd/द्वितीया), Singular (एकवचन), Masculine (पुंलिङ्ग); agrees with द्विजम्
भार्ययाwith (his) wife
भार्यया:
Sahakāraka (सहकारक/सह)
TypeNoun
Rootभार्या (प्रातिपदिक)
FormFeminine (स्त्रीलिङ्ग), Instrumental (3rd/तृतीया), Singular (एकवचन)
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
FormIndeclinable; conjunction
एवindeed
एव:
Nipāta (निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
FormIndeclinable; emphatic particle (निपात)
शीलवत्याvirtuous
शीलवत्या:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशीलवत् (प्रातिपदिक)
FormFeminine (स्त्रीलिङ्ग), Instrumental (3rd/तृतीया), Singular (एकवचन); agrees with भार्यया
मुदान्वितम्filled with joy
मुदान्वितम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमुदा + अन्वित (प्रातिपदिक)
FormMasculine (पुंलिङ्ग), Accusative (2nd/द्वितीया), Singular (एकवचन); तृतीया-तत्पुरुष sense: मुदया अन्वितः
Mārkaṇḍeya (narrator)
Manvantara framingColophon metadataDharma of marriageNarrative continuity

FAQs

The scene validates dharmic restoration: the brāhmaṇa’s reunion with his virtuous wife is presented as a visibly joyous outcome when social and marital order is protected.

Manvantara (explicitly named) and Anucarita (episode narrative about exemplary persons and outcomes).

The ‘return to one’s city’ can symbolize return to ordered life after moral trial; the reunited couple reflects reintegration of right conduct (śīla) with lived experience (gṛhastha-āśrama).