श्वेतमुनिना कालस्य निग्रहः (मृत्युञ्जय-भक्ति-प्रसादः)
ततो निशम्य कुपितस् तीक्ष्णदंष्ट्रो भयङ्करः श्रुत्वा श्वेतस्य तद्वाक्यं पाशहस्तो भयावहः
tato niśamya kupitas tīkṣṇadaṃṣṭro bhayaṅkaraḥ śrutvā śvetasya tadvākyaṃ pāśahasto bhayāvahaḥ
Al oírlo, se enfureció—terrible, de colmillos afilados. Y al escuchar las palabras de Śveta, aquel ser pavoroso, con el lazo (pāśa) en la mano, se volvió aún más temible.
Suta Goswami (narrating to the sages of Naimisharanya)