Previous Verse
Next Verse

Shloka 123

Mauneya Devagandharva–Apsaras Vamsha-Kirtana

Catalogue of Mauneya Gandharvas and Apsarases

मण्डूकं रुचकं चैव मणिमन्तं वसुं तथा / सर्वानुभूतं शङ्खं च पिङ्गाक्षं भीरुमेव च

maṇḍūkaṃ rucakaṃ caiva maṇimantaṃ vasuṃ tathā / sarvānubhūtaṃ śaṅkhaṃ ca piṅgākṣaṃ bhīrumeva ca

Maṇḍūka, Rucaka, Maṇimanta y Vasu; y también Sarvānubhūta, Śaṅkha, Piṅgākṣa y Bhīru: tales son sus nombres sagrados.

मण्डूकम्Maṇḍūka (a proper name)
मण्डूकम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमण्डूक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
रुचकम्Rucaka (proper name)
रुचकम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootरुचक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
एवindeed/just
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-निपात (emphatic particle)
मणिमन्तम्Maṇimant (proper name)
मणिमन्तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमणि + मन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
वसुम्Vasu (proper name)
वसुम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवसु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
तथाlikewise/also
तथा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formसमुच्चय/तुल्यार्थक-अव्यय (adverb/connector)
सर्वानुभूतम्Sarvānubhūta (proper name; lit. ‘experienced by all’)
सर्वानुभूतम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootसर्व + अनुभूत (कृदन्त; √भू + अनु, क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि (past passive participle)
शङ्खम्Śaṅkha (proper name; conch)
शङ्खम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशङ्ख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
पिङ्गाक्षम्Piṅgākṣa (proper name; ‘brown-eyed’)
पिङ्गाक्षम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपिङ्ग + अक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारयः (‘पिङ्गाः अक्षी यस्य’)
भीरुम्Bhīru (proper name; ‘timid’)
भीरुम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभीरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
एवindeed/just
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-निपात (emphatic particle)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)