Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Dvadasha Skandha, Shloka 22

Mārkaṇḍeya’s Request to See Māyā and the Vision of the Cosmic Deluge

महामरकतश्यामं श्रीमद्वदनपङ्कजम् । कम्बुग्रीवं महोरस्कं सुनसं सुन्दरभ्रुवम् ॥ २२ ॥ श्वासैजदलकाभातं कम्बुश्रीकर्णदाडिमम् । विद्रुमाधरभासेषच्छोणायितसुधास्मितम् ॥ २३ ॥ पद्मगर्भारुणापाङ्गं हृद्यहासावलोकनम् । श्वासैजद्वलिसंविग्ननिम्ननाभिदलोदरम् ॥ २४ ॥ चार्वङ्गुलिभ्यां पाणिभ्यामुन्नीय चरणाम्बुजम् । मुखे निधाय विप्रेन्द्रो धयन्तं वीक्ष्य विस्मित: ॥ २५ ॥

mahā-marakata-śyāmaṁ śrīmad-vadana-paṅkajam kambu-grīvaṁ mahoraskaṁ su-nasaṁ sundara-bhruvam

Aquel infante era azul oscuro como un esmeralda sin mancha; su rostro de loto resplandecía en hermosura, y su cuello mostraba marcas como líneas de caracola. Tenía amplio pecho, nariz perfecta, cejas bellas; orejas semejantes a flores de granado, con pliegues internos como espirales de concha. Las comisuras de sus ojos eran rojizas como el corazón del loto, y el fulgor de sus labios, cual coral, teñía levemente su sonrisa de néctar. Al respirar, su cabellera temblaba, y los pliegues de su vientre—como hoja de baniano—se movían alrededor de su profundo ombligo. El excelso brāhmaṇa, maravillado, vio al niño alzar con dedos gráciles su pie de loto, llevar un dedo a la boca y chuparlo.

महामरकतश्यामम्dark like a great emerald
महामरकतश्यामम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootमहā + मरकत + श्याम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन; कर्मधारय-समासः—‘महामरकतवत् श्यामः’ (very emerald-dark)
श्रीमद्वदनपङ्कजम्with a glorious lotus-face
श्रीमद्वदनपङ्कजम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootश्रीमत् + वदन + पङ्कज (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; बहुपद-तत्पुरुषः—‘श्रीमद् वदनं यस्य तत् पङ्कजम्’ (lotus-like face, glorious)
कम्बुग्रीवम्having a conch-like neck
कम्बुग्रीवम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootकम्बु + ग्रीवा (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारयः—‘कम्बुवत् ग्रीवा’ (conch-like neck)
महोरस्कम्broad-chested
महोरस्कम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootमहत्/महा + उरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारयः—‘महत् उरः’ (broad chest)
सुनसम्with a fine nose
सुनसम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootसु + नास (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; उपसर्गपूर्वक कर्मधारयः—‘सु-नासः’ (well-formed nose)
सुन्दरभ्रुवम्with beautiful eyebrows
सुन्दरभ्रुवम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootसुन्दर + भ्रू (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारयः—‘सुन्दराः भ्रुवः’ (beautiful eyebrows)

The young child was the Supreme Personality of Godhead. According to Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, Lord Kṛṣṇa wondered, “So many devotees are hankering for the nectar of My lotus feet. Therefore let Me personally experience that nectar.” Thus the Lord, playing like an ordinary baby, began to suck on His toes.