गन्धमादन-हिमवत्प्रयाणे युधिष्ठिर-भीमसंवादः
Yudhiṣṭhira–Bhīma Dialogue on the Gandhamādana–Himavat Ascent
वैशम्पायन उवाच ततः कृष्णाब्रवीद् वाक््य॑ं प्रहसन्ती मनोरमा । गमिष्यामि न संताप: कार्यो मां प्रति भारत,नकुलः सहदेवश्न भीमसेनश्च पार्थिव । अहं च त्वं च कौन्तेय द्रक्ष्याम: श्वेतवाहनम् लोमशजीने कहा--कुन्तीनन्दन! गन्धमादन पर्वतपर तपस्याके बलसे ही जाया जा सकता है। हम सब लोगोंको तपःशक्तिका संचय करना होगा। महाराज! नकुल, सहदेव, भीमसेन, मैं और तुम सभी लोग तपोबलसे ही अर्जुनको देख सकेंगे
vaiśampāyana uvāca | tataḥ kṛṣṇābravīd vākyam prahasantī manoramā | gamiṣyāmi na santāpaḥ kāryo māṃ prati bhārata | nakulaḥ sahadevaś ca bhīmasenaś ca pārthiva | ahaṃ ca tvaṃ ca kaunteya drakṣyāmaḥ śvetavāhanam |
Vaiśampāyana said: Then Kṛṣṇā (Draupadī), smiling charmingly, spoke these words: “I shall go; do not grieve on my account, O Bhārata. Nakula and Sahadeva, and Bhīmasena too, O king—and I and you as well, O son of Kuntī—shall behold the White-horsed one (Arjuna).”
वैशम्पायन उवाच