Ādi-parva Adhyāya 3 — Janamejaya’s Rite, Dhaumya’s Parīkṣā, and Uttanka’s Kuṇḍala Quest (सर्पसत्रप्रस्तावना–गुरुपरीक्षा–उत्तङ्कोपाख्यान)
तमुपाध्यायस्तथापि पीवानमेव दृष्टवा पुनरुवाच वत्सोपमन्यो अहं ते सर्व भैक्ष्यं गृह्नामि न चान्यच्चरसि पीवानसि भृशं केन वृत्ति कल्पयसीति,उपाध्यायने उसे फिर भी मोटा-ताजा ही देखकर पूछा--“बेटा उपमन्यु! मैं तुम्हारी सारी भिक्षा ले लेता हूँ और अब तुम दुबारा भिक्षा नहीं माँगते, फिर भी बहुत मोटे हो। आजकल कैसे खाना-पीना चलाते हो?”
tam upādhyāyas tathāpi pīvānam eva dṛṣṭvā punar uvāca—vatsopamanyo ahaṃ te sarva-bhaikṣyaṃ gṛhṇāmi na cānyac carasi; pīvān asi bhṛśaṃ; kena vṛttiṃ kalpayasīti.
Yet the teacher, seeing him still well-nourished, spoke again: “My child Upamanyu, I take all the alms you obtain, and you do not go out to beg a second time; still you are exceedingly stout. By what means, then, are you maintaining your livelihood?”
राम उवाच