Shloka 3

ततस्त्रिविधः करकायन्यासः / ततो त्दृदिस्थयोगपीठपूजा / ॐ अनन्ताय नमः / ॐ धर्माय नमः / ॐ ज्ञानाय नमः / ॐ वैराग्याय नमः / ॐ ऐश्वर्याय नमः / ॐ अधर्ंमाय नमः / ॐ अज्ञानाय नमः / ॐ अवैराग्याय नमः / ॐ अनैश्वर्याय नमः / ॐ पद्माय नमः / ॐ आदित्यमण्डलाय नमः / ॐ चन्द्रमण्डलाय नमः / ॐ वह्निमण्डलाय नमः / ॐ विमलायै नमः / ॐ उत्कर्षिण्यै नमः / ॐ ज्ञानायै नमः / ॐ क्रियायै नमः / ॐ योगायै नमः / ॐ प्रह्व्यै नमः / ॐ सत्यायै नमः / ॐ ईशानायै नमः / ॐ सर्वतोमुख्यै नमः / ॐ संगोपाङ्गाय हरेरासनाय नमः / ततः कर्णिकायाम्-अं वासुदेवाय नमः / आं हृदयाय नमः / ईं शिरसे नमः / ऊं शिखायै नमः / ऐं कवचाय नमः / औं नेत्रत्रयाय नमः / अः फट् अस्त्राय नमः / आं सङ्कर्षणाय नमः / अं प्रद्युम्नाय नमः / अः अनिरुद्धाय नमः / ॐ अः नारायणाय नमः / ॐ तत्सब्दह्मणे नमः / ॐ हुं विष्णवे नमः / क्षैं नरसिंहाय भूर्वराह्य कं वैनतेयाय जं खं वं सुदर्शनाय खं चं फं षं गदायै वं लं मं क्षं पाञ्चजन्याय घं ढं भं हं श्रियै गं डं वं शं पुष्ट्यै धं वं वनमालायै दं शं श्रीवत्साय छं डं यं कौस्तुभाय शं शार्ङ्गाय इं इषुधिभ्यां चं चर्मणे खं खड्गाय इन्द्राय सुराय पर्तये अग्नये तेजोधिपतयेयमायधर्माधिपतयेक्षंनैरृतायरक्षोधिपतये वरुणाय जलाधिपतये यों वायवे प्राणाधिपतये धां धनदाय धनाधिपतये हां ईशानाय विद्याधिपतये ॐ वज्राय शक्त्यै ॐ दण्डाय खङ्गाय ॐ पाशाय ध्वजाय गदायै त्रिशूलाय लं अनन्ताय पातालाधिपतये खं ब्रह्मणे सर्वलोकाधिपतये ॐ नमो भगवते वासुदेवाय नमः / ॐ ॐ नमः / ॐ नं नमः / ॐ मों नमः / ॐ ॐ भं नमः / ॐ गं नमः / ॐ वं नमः / ॐ तें नमः / ॐ वां नमः / ॐ सुं नमः / ॐ दें नमः / ॐ वां नमः / ॐ यं नमः / ॐ ॐ नमः / ॐ नं नमः / ॐ मों नमः / ॐ नां नमः / ॐ रां नमः / ॐ णां नमः / ॐ यं नमः / ॐ नंनों भगवतें वांसुंदेवायं ॐ नमो नारायणाय नमः / ॐ पुरुषोत्तमाय नमः

tatastrividhaḥ karakāyanyāsaḥ / tato tdṛdisthayogapīṭhapūjā / oṃ anantāya namaḥ / oṃ dharmāya namaḥ / oṃ jñānāya namaḥ / oṃ vairāgyāya namaḥ / oṃ aiśvaryāya namaḥ / oṃ adharṃmāya namaḥ / oṃ ajñānāya namaḥ / oṃ avairāgyāya namaḥ / oṃ anaiśvaryāya namaḥ / oṃ padmāya namaḥ / oṃ ādityamaṇḍalāya namaḥ / oṃ candramaṇḍalāya namaḥ / oṃ vahnimaṇḍalāya namaḥ / oṃ vimalāyai namaḥ / oṃ utkarṣiṇyai namaḥ / oṃ jñānāyai namaḥ / oṃ kriyāyai namaḥ / oṃ yogāyai namaḥ / oṃ prahvyai namaḥ / oṃ satyāyai namaḥ / oṃ īśānāyai namaḥ / oṃ sarvatomukhyai namaḥ / oṃ saṃgopāṅgāya harerāsanāya namaḥ / tataḥ karṇikāyām-aṃ vāsudevāya namaḥ / āṃ hṛdayāya namaḥ / īṃ śirase namaḥ / ūṃ śikhāyai namaḥ / aiṃ kavacāya namaḥ / auṃ netratrayāya namaḥ / aḥ phaṭ astrāya namaḥ / āṃ saṅkarṣaṇāya namaḥ / aṃ pradyumnāya namaḥ / aḥ aniruddhāya namaḥ / oṃ aḥ nārāyaṇāya namaḥ / oṃ tatsabdahmaṇe namaḥ / oṃ huṃ viṣṇave namaḥ / kṣaiṃ narasiṃhāya bhūrvarāhya kaṃ vainateyāya jaṃ khaṃ vaṃ sudarśanāya khaṃ caṃ phaṃ ṣaṃ gadāyai vaṃ laṃ maṃ kṣaṃ pāñcajanyāya ghaṃ ḍhaṃ bhaṃ haṃ śriyai gaṃ ḍaṃ vaṃ śaṃ puṣṭyai dhaṃ vaṃ vanamālāyai daṃ śaṃ śrīvatsāya chaṃ ḍaṃ yaṃ kaustubhāya śaṃ śārṅgāya iṃ iṣudhibhyāṃ caṃ carmaṇe khaṃ khaḍgāya indrāya surāya partaye agnaye tejodhipatayeyamāyadharmādhipatayekṣaṃnairṛtāyarakṣodhipataye varuṇāya jalādhipataye yoṃ vāyave prāṇādhipataye dhāṃ dhanadāya dhanādhipataye hāṃ īśānāya vidyādhipataye oṃ vajrāya śaktyai oṃ daṇḍāya khaṅgāya oṃ pāśāya dhvajāya gadāyai triśūlāya laṃ anantāya pātālādhipataye khaṃ brahmaṇe sarvalokādhipataye oṃ namo bhagavate vāsudevāya namaḥ / oṃ oṃ namaḥ / oṃ naṃ namaḥ / oṃ moṃ namaḥ / oṃ oṃ bhaṃ namaḥ / oṃ gaṃ namaḥ / oṃ vaṃ namaḥ / oṃ teṃ namaḥ / oṃ vāṃ namaḥ / oṃ suṃ namaḥ / oṃ deṃ namaḥ / oṃ vāṃ namaḥ / oṃ yaṃ namaḥ / oṃ oṃ namaḥ / oṃ naṃ namaḥ / oṃ moṃ namaḥ / oṃ nāṃ namaḥ / oṃ rāṃ namaḥ / oṃ ṇāṃ namaḥ / oṃ yaṃ namaḥ / oṃ naṃnoṃ bhagavateṃ vāṃsuṃdevāyaṃ oṃ namo nārāyaṇāya namaḥ / oṃ puruṣottamāya namaḥ

Then one should perform the threefold nyāsa upon the hands and body; thereafter, worship the Yoga-seat established within the heart. Offer salutations to Ananta; to Dharma, Knowledge, Dispassion, and Sovereignty; and also (as opposites to be transcended) to Adharma, Ignorance, Non-dispassion, and Lack of sovereignty. Salutations to the Lotus; to the solar, lunar, and fire-circles; to Vimalā, Utkarṣiṇī, Jñānā, Kriyā, Yogā, Prahvī, Satyā, Īśānā, and Sarvatomukhyā; and to Hari’s seat together with its auxiliary limbs. Then, in the pericarp of the inner lotus, place “aṃ” and salute Vāsudeva; install “āṃ” in the heart, “īṃ” in the head, “ūṃ” in the crown-lock, “aiṃ” as armor, “auṃ” in the three eyes, and “aḥ phaṭ” as the missile; and salute Saṅkarṣaṇa, Pradyumna, and Aniruddha; Nārāyaṇa, the Brahman as sacred sound, and Viṣṇu. Further, invoke protective and empowering mantras connected with Narasiṃha, Varāha, Garuḍa, Sudarśana, the divine weapons and ornaments, and the guardians of the directions. Finally, repeatedly offer homage: “Salutations to Bhagavān Vāsudeva; salutations to Nārāyaṇa; salutations to Puruṣottama.”

ततःthen/thereafter
ततः:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रमवाचक-अव्यय (then/thereafter)
त्रिविधःthreefold
त्रिविधः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि-विध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः: त्रयाणां विधः (तत्पुरुष)
करकायन्यासःplacement (nyāsa) on hands and body
करकायन्यासः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकर-काय-न्यास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः: करयोः कायस्य च न्यासः (समाहार-तत्पुरुष/बहुपद-तत्पुरुष)
ततःthen
ततः:
Adverbial
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रमवाचक
हृदिin the heart
हृदि:
Adhikarana
TypeNoun
Rootहृद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (हृदय-शब्दस्य), सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; (पाठे 'त्दृदि' इति अशुद्धिः, अपेक्षितं 'हृदि')
स्थsituated
स्थ:
Visheshana
TypeAdjective
Rootस्था (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त/कृदन्त-विशेषण (स्थ = स्थित), समासाङ्ग
योगपीठपूजाworship of the yogic seat
योगपीठपूजा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयोग-पीठ-पूजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः: योगस्य पीठस्य पूजा (षष्ठी-तत्पुरुष; बहुपद)
Om
:
Invocation
TypeIndeclinable
Rootॐ (अव्यय/प्रणव)
Formप्रणव, अव्यय
अनन्तायto Ananta
अनन्ताय:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootअनन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी-विभक्ति (4th/Dative), एकवचन
नमःsalutation
नमः:
Kriya-bhava
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नमस्कारार्थक
Om
:
Invocation
TypeIndeclinable
Rootॐ (अव्यय/प्रणव)
Formप्रणव, अव्यय
धर्मायto Dharma
धर्माय:
Sampradana
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
नमःsalutation
नमः:
Kriya-bhava
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
Om
:
Invocation
TypeIndeclinable
Rootॐ (अव्यय/प्रणव)
Formप्रणव, अव्यय
ज्ञानायto Knowledge
ज्ञानाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootज्ञान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
नमःsalutation
नमः:
Kriya-bhava
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
Om
:
Invocation
TypeIndeclinable
Rootॐ (अव्यय/प्रणव)
Formप्रणव, अव्यय
वैराग्यायto Dispassion
वैराग्याय:
Sampradana
TypeNoun
Rootवैराग्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
नमःsalutation
नमः:
Kriya-bhava
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
Om
:
Invocation
TypeIndeclinable
Rootॐ (अव्यय/प्रणव)
Formप्रणव, अव्यय
ऐश्वर्यायto Lordship/Power
ऐश्वर्याय:
Sampradana
TypeNoun
Rootऐश्वर्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
नमःsalutation
नमः:
Kriya-bhava
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अधर्मायto Adharma (unrighteousness)
अधर्माय:
Sampradana
TypeNoun
Rootअधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; (पाठे 'अधर्ंमाय' इति लेखदोषः)
अज्ञानायto Ignorance
अज्ञानाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootअज्ञान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
अवैराग्यायto Non-dispassion
अवैराग्याय:
Sampradana
TypeNoun
Rootअ-वैराग्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; नञ्-तत्पुरुष
अनैश्वर्यायto Lack of lordship
अनैश्वर्याय:
Sampradana
TypeNoun
Rootअ-ऐश्वर्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; नञ्-तत्पुरुष
पद्मायto the Lotus
पद्माय:
Sampradana
TypeNoun
Rootपद्म (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
आदित्यमण्डलायto the solar orb
आदित्यमण्डलाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootआदित्य-मण्डल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; समासः: आदित्यस्य मण्डलम् (षष्ठी-तत्पुरुष)
चन्द्रमण्डलायto the lunar orb
चन्द्रमण्डलाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootचन्द्र-मण्डल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष
वह्निमण्डलायto the fire-orb
वह्निमण्डलाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootवह्नि-मण्डल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष
विमलायैto Vimalā
विमलायै:
Sampradana
TypeNoun
Rootविमला (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
उत्कर्षिण्यैto Utkarṣiṇī
उत्कर्षिण्यै:
Sampradana
TypeNoun
Rootउत्कर्षिणी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
ज्ञानायैto Jñānā
ज्ञानायै:
Sampradana
TypeNoun
Rootज्ञाना (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
क्रियायैto Kriyā
क्रियायै:
Sampradana
TypeNoun
Rootक्रिया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
योगायैto Yogā
योगायै:
Sampradana
TypeNoun
Rootयोगा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
प्रह्व्यैto Prahvī
प्रह्व्यै:
Sampradana
TypeNoun
Rootप्रह्वी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
सत्यायैto Satyā
सत्यायै:
Sampradana
TypeNoun
Rootसत्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
ईशानायैto Īśānā
ईशानायै:
Sampradana
TypeNoun
Rootईशाना (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
सर्वतोमुख्यैto the all-faced (goddess)
सर्वतोमुख्यै:
Sampradana
TypeNoun
Rootसर्वतः-मुखी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; अव्ययीभाव-पूर्वपद (सर्वतः) + विशेषण-समास
संगोपाङ्गायtogether with limbs and subsidiary limbs
संगोपाङ्गाय:
Visheshana
TypeAdjective
Rootस-अङ्ग-उपाङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; समासः: अङ्गैः उपाङ्गैः सह (सह-तत्पुरुष/बहुपद)
हरेःof Hari
हरेः:
Shashthi-sambandha
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
आसनायto the seat of Hari
आसनाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootआसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; हरेः आसनम् (षष्ठी-तत्पुरुष)
ततःthen
ततः:
Adverbial
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formक्रमवाचक-अव्यय
कर्णिकायाम्in the pericarp (of the lotus)
कर्णिकायाम्:
Adhikarana
TypeNoun
Rootकर्णिका (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
अम्(seed) aṃ
अम्:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootअ (बीजाक्षर/अव्ययवत्)
Formबीजाक्षर, अव्ययवत्
वासुदेवायto Vāsudeva
वासुदेवाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootवासुदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
आम्āṃ
आम्:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootआं (बीजाक्षर)
Formबीजाक्षर
हृदयायto the heart
हृदयाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootहृदय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
ईम्īṃ
ईम्:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootईं (बीजाक्षर)
Formबीजाक्षर
शिरसेto the head
शिरसे:
Sampradana
TypeNoun
Rootशिरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
ऊम्ūṃ
ऊम्:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootऊं (बीजाक्षर)
Formबीजाक्षर
शिखायैto the topknot
शिखायै:
Sampradana
TypeNoun
Rootशिखा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
ऐम्aiṃ
ऐम्:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootऐं (बीजाक्षर)
Formबीजाक्षर
कवचायto the armor
कवचाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootकवच (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
औम्auṃ
औम्:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootऔं (बीजाक्षर)
Formबीजाक्षर
नेत्रत्रयायto the three eyes
नेत्रत्रयाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootनेत्र-त्रय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; द्विगु-समास: त्रयाणि नेत्राणि
अःaḥ
अः:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootअः (बीजाक्षर)
Formबीजाक्षर
फट्phaṭ (mantric exclamation)
फट्:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootफट् (अव्यय/मन्त्र-निपात)
Formमन्त्र-निपात (exclamatory particle)
अस्त्रायto the weapon
अस्त्राय:
Sampradana
TypeNoun
Rootअस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
सङ्कर्षणायto Saṅkarṣaṇa
सङ्कर्षणाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootसङ्कर्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
प्रद्युम्नायto Pradyumna
प्रद्युम्नाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootप्रद्युम्न (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
अनिरुद्धायto Aniruddha
अनिरुद्धाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootअनिरुद्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
नारायणायto Nārāyaṇa
नारायणाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootनारायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
तत्सब्रह्मणेto the Brahman as the syllable 'tat'
तत्सब्रह्मणे:
Sampradana
TypeNoun
Rootतत्-शब्द-ब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (ब्रह्मन्), चतुर्थी, एकवचन; समासः: तत्-शब्दः ब्रह्म (कर्मधारय/तत्पुरुष); (पाठे 'तत्सब्दह्मणे' इति लेखदोषः)
हुंhuṃ
हुं:
Mantra-pada
TypeIndeclinable
Rootहुं (बीजाक्षर)
Formबीजाक्षर
विष्णवेto Viṣṇu
विष्णवे:
Sampradana
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
नमोsalutation
नमो:
Kriya-bhava
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'नमः' + उ (सन्धि)
भगवतेto the Blessed Lord
भगवते:
Sampradana
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
वासुदेवायto Vāsudeva
वासुदेवाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootवासुदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
नमःsalutation
नमः:
Kriya-bhava
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
नमोsalutation
नमो:
Kriya-bhava
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
नारायणायto Nārāyaṇa
नारायणाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootनारायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
पुरुषोत्तमायto Puruṣottama (best of persons)
पुरुषोत्तमाय:
Sampradana
TypeNoun
Rootपुरुष-उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; समासः: पुरुषेषु उत्तमः (सप्तमी-तत्पुरुष)

Lord Viṣṇu (teaching Garuḍa/Vainateya)

Concept: Integrative worship: install Bhagavān in the heart through nyāsa, honor dharma-jñāna-vairāgya-aiśvarya, transcend their opposites, and seek protection/empowerment through Viṣṇu’s vyūhas and weapons.

Vedantic Theme: From guṇa-bound opposites toward purity and surrender; nāma and mantra as upāya; Brahman as śabda (tatsabda-brahman) indicating the Absolute through sacred sound.

Application: Use structured nyāsa and heart-centered visualization; cultivate dharma, knowledge, dispassion, and inner sovereignty while consciously abandoning adharma/ajñāna; conclude with repeated nārāyaṇa-namaskāra for steadiness.

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: vira

Type: subtle mandala spanning body and cosmos

Related Themes: Garuda Purana mantra/nyāsa and rakṣā-kavaca materials (contextual); Garuda Purana devotion to Vāsudeva/Nārāyaṇa as supreme refuge (thematic)

V
Vāsudeva
N
Nārāyaṇa
V
Viṣṇu
A
Ananta
S
Saṅkarṣaṇa
P
Pradyumna
A
Aniruddha
N
Narasimha
V
Varāha
G
Garuḍa (Vainateya)
S
Sudarśana
Ś
Śrī (Lakṣmī)
I
Indra
A
Agni
Y
Yama
V
Varuṇa
V
Vāyu
K
Kubera (Dhanada)
Ī
Īśāna
B
Brahmā

FAQs

Nyāsa is the ritual ‘installation’ of sacred syllables and divine names onto specific body-points, treating the practitioner’s body as an inner altar so the worship becomes embodied and protected.

While not describing post-death journeys directly, it provides preparatory sādhana—purification, protection, and inner worship of Viṣṇu—which the text treats as foundational for dharma and liberation-oriented living.

One may use it as a structured Viṣṇu-centered daily practice: invoke core virtues (dharma, jñāna, vairāgya), perform simple heart-centered meditation, and recite “oṃ namo bhagavate vāsudevāya” with mindful placement and restraint in conduct.