Shloka 13

स तान्नरवरश्रेष्ठानाराद् वीक्ष्य स्वबान्धवान् । प्रत्युत्थाय प्रमुदित: परिष्वज्याभिनन्द्य च ॥ १३ ॥ ननाम कृष्णं रामं च स तैरप्यभिवादित: । पूजयामास विधिवत् कृतासनपरिग्रहान् ॥ १४ ॥

sa tān nara-vara-śreṣṭhān ārād vīkṣya sva-bāndhavān pratyutthāya pramuditaḥ pariṣvajyābhinandya ca

Seeing from afar his own relatives, the most exalted among men, Akrūra rose up in delight. Embracing them and offering greetings, he bowed to Śrī Kṛṣṇa and Balarāma, and They greeted him in return. Then, after his guests had taken their seats, Akrūra worshiped them in accordance with scriptural rites.

सःhe
सः:
कर्ता (subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
तान्them
तान्:
कर्म (object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
नर-वर-श्रेष्ठान्the best of the best of men
नर-वर-श्रेष्ठान्:
कर्म (apposition to तान्)
TypeNoun
Rootनर + वर + श्रेष्ठ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः (नराणां वराः, तेषां श्रेष्ठाः)
आरात्from nearby / at close range
आरात्:
क्रियाविशेषण (adverb)
TypeIndeclinable
Rootआरात् (अव्यय)
Formदेश/काल-अव्ययम् (adverb: ‘from near/at a distance’)
वीक्ष्यhaving seen
वीक्ष्य:
क्रियाविशेषण (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootवीक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तम् (Gerund), ‘having seen’
स्व-बान्धवान्his own relatives
स्व-बान्धवान्:
कर्म (object; apposition/clarifier)
TypeNoun
Rootस्व + बान्धव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; कर्मधारयः (स्वे बान्धवाः)
प्रत्युत्थायhaving risen to greet
प्रत्युत्थाय:
क्रियाविशेषण (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootप्रति + उत् + स्था (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तम् (Gerund), ‘having risen up to greet’
प्रमुदितःdelighted
प्रमुदितः:
विशेषण (of subject)
TypeAdjective
Rootप्र + मुदित (कृदन्त-प्रातिपदिक; √मुद्)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘सः’ इत्यस्य विशेषणम्; क्त-प्रत्ययान्त (past participle)
परिष्वज्यhaving embraced
परिष्वज्य:
क्रियाविशेषण (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootपरि + स्वज् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तम् (Gerund), ‘having embraced’
अभिनन्द्यhaving greeted
अभिनन्द्य:
क्रियाविशेषण (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootअभि + नन्द् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तम् (Gerund), ‘having greeted/congratulated’
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
ननामbowed down
ननाम:
क्रिया (main verb)
TypeVerb
Rootनम् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
कृष्णम्to Krishna
कृष्णम्:
कर्म (object of bowing)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
रामम्to Rama
रामम्:
कर्म (object of bowing)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
सःhe
सः:
कर्ता (subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
तैःby them
तैः:
कर्ता (agent in passive sense)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
अपिalso
अपि:
निपात (particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात-अव्ययम् (particle: also/even)
अभिवादितःhaving been saluted
अभिवादितः:
विशेषण (state of subject)
TypeVerb
Rootअभि + वद् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्तः (past passive participle), पुंलिङ्गे प्रथमा एकवचनम्; ‘सः’ इत्यस्य विशेषणम्
पूजयामासhonored/worshipped
पूजयामास:
क्रिया (main verb)
TypeVerb
Rootपूज् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Periphrastic perfect), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
विधिवत्properly, according to rite
विधिवत्:
क्रियाविशेषण (manner)
TypeIndeclinable
Rootविधिवत् (अव्यय)
Formरीति-अव्ययम् (adverb: according to rule)
कृत-आसन-परिग्रहान्those who had taken seats
कृत-आसन-परिग्रहान्:
विशेषण (of object)
TypeAdjective
Rootकृत (कृदन्त; √कृ) + आसन + परिग्रह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; ‘तान्’ इत्यस्य विशेषणम्; समासः (कृतम् आसन-परिग्रहः येषाम्—आसनं परिगृह्य उपविष्टान्)

Śrīla Jīva Gosvāmī points out that Lord Śrī Kṛṣṇa and the others approached Akrūra in a friendly attitude. At first Akrūra reciprocated that friendly mood, and then, in the course of showing them hospitality, he adopted his natural devotional attitude toward the Lord and thus offered his obeisances to Śrī Kṛṣṇa and Śrī Balarāma.

A
Akrura
K
Krishna
B
Balarama

FAQs

This verse shows the ideal reception—rising up, embracing, and offering sincere greetings—expressing respect and affection, especially toward saintly or beloved visitors.

Akrura recognized them as his beloved kinsmen and the most exalted persons; overwhelmed with joy and devotion, he welcomed them with affectionate honor.

Receive family, elders, and spiritually-minded guests with genuine respect—stand up, speak kindly, and offer warm hospitality rather than casual indifference.