Shloka 40

तस्यानुजा भ्रातरोऽष्टौ कङ्कन्यग्रोधकादय: । अभ्यधावन्नतिक्रुद्धा भ्रातुर्निर्वेशकारिण: ॥ ४० ॥

tasyānujā bhrātaro ’ṣṭau kaṅka-nyagrodhakādayaḥ abhyadhāvann ati-kruddhā bhrātur nirveśa-kāriṇaḥ

Kaṁsa’s eight younger brothers, led by Kaṅka and Nyagrodhaka, rushed at the two Lords in furious anger, intent on avenging their brother’s death.

तस्यof him
तस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), एकवचन
अनुजाःyounger brothers
अनुजाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअनुज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
भ्रातरःbrothers
भ्रातरः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootभ्रातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
अष्टौeight
अष्टौ:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअष्टन् (प्रातिपदिक/संख्या)
Formसंख्यावाचक; पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (भ्रातरः इत्यस्य विशेषणम्)
कङ्क-न्यग्रोधक-आदयःKaṅka, Nyagrodhaka and others
कङ्क-न्यग्रोधक-आदयः:
कर्ता (Apposition to subject)
TypeNoun
Rootकङ्क (प्रातिपदिक) + न्यग्रोधक (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formसमाहार/इतरेतर-द्वन्द्व + ‘आदि’ (etc.); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
अभ्यधावन्they rushed toward
अभ्यधावन्:
क्रिया (Main verb)
TypeVerb
Rootधाव् (धातु) + अभि (उपसर्ग)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), परस्मैपद; प्रथम-पुरुष, बहुवचन
अति-क्रुद्धाःvery angry
अति-क्रुद्धाः:
कर्ता-विशेषण (Qualifier of agent)
TypeAdjective
Rootक्रुध् (धातु) → क्रुद्ध (कृदन्त/प्रातिपदिक) + अति (उपसर्ग)
Formउपपद-तत्पुरुष (prefixal); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (subject-qualifier)
भ्रातुःof (their) brother
भ्रातुः:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootभ्रातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
निर्वेश-कारिणःintent on vengeance
निर्वेश-कारिणः:
कर्ता-विशेषण (Qualifier of agent)
TypeAdjective
Rootनिर्वेश (प्रातिपदिक) + कारिन् (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष: निर्वेशं (प्रतिशोधम्/vengeance) कुर्वन्ति इति; पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (subject-qualifier)
K
Kaṁsa
K
Kaṅka
N
Nyagrodhaka

FAQs

They are among Kaṁsa’s eight younger brothers who, after Kaṁsa’s fall, charged forward in anger to take revenge.

Overcome by grief and rage, they sought retaliation for their brother, rushing into the arena to confront Kṛṣṇa.

Blind revenge intensifies suffering and leads to further downfall; the Bhagavata repeatedly shows that dharma and self-control are higher than reactionary anger.