Shloka 10

अनुचरै: समनुवर्णितवीर्य आदिपूरुष इवाचलभूति: । वनचरो गिरितटेषु चरन्ती- र्वेणुनाह्वयति गा: स यदा हि ॥ ८ ॥ वनलतास्तरव आत्मनि विष्णुं व्यञ्जयन्त्य इव पुष्पफलाढ्या: । प्रणतभारविटपा मधुधारा: प्रेमहृष्टतनवो ववृषु: स्म ॥ ९ ॥ दर्शनीयतिलको वनमाला- दिव्यगन्धतुलसीमधुमत्तै: । अलिकुलैरलघुगीतामभीष्ट- माद्रियन् यर्हि सन्धितवेणु: ॥ १० ॥ सरसि सारसहंसविहङ्गा- श्चारुगीताहृतचेतस एत्य । हरिमुपासत ते यतचित्ता हन्त मीलितद‍ृशो धृतमौना: ॥ ११ ॥

anucaraiḥ samanuvarṇita-vīrya ādi-pūruṣa ivācala-bhūtiḥ vana-caro giri-taṭeṣu carantīr veṇunāhvayati gāḥ sa yadā hi

When Kṛṣṇa, adorned with a lovely tilaka and a forest garland, is surrounded by bees intoxicated by honey and the divine fragrance of tulasī, He raises His flute to His lips and plays His cherished gentle song; the swarms of bees seem to honor that melody.

दर्शनीयतिलकःhe whose tilaka is beautiful to behold
दर्शनीयतिलकः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदर्शनीय+तिलक (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (दर्शनीयः तिलकः), पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; Nominative singular
वनमालाthe forest-garland
वनमाला:
विशेषण/सम्बन्ध (Attribute)
TypeNoun
Rootवन+माला (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (वनस्य माला), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; Nominative singular (as attribute)
दिव्यगन्धतुलसीमधुमत्तैःwith bees intoxicated by the divine fragrance of tulasī
दिव्यगन्धतुलसीमधुमत्तैः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य+गन्ध+तुलसी+मधुमत्त (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुष (दिव्यगन्धया तुलस्या मधुमत्तैः), पुंलिङ्ग, तृतीया बहुवचन; Instrumental plural; qualifies अलिकुलैः
अलिकुलैःby swarms of bees
अलिकुलैः:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअलि+कुल (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (अलीनां कुलैः), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया बहुवचन; Instrumental plural
अलघुगीताम्a swift/continuous song
अलघुगीताम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअलघु+गीत (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (अलघुं गीतम्), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; Accusative singular
अभीष्टाम्desired, pleasing
अभीष्टाम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअभीष्ट (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; qualifies गीताम्
आद्रियन्honoring, welcoming
आद्रियन्:
क्रिया (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ+दृ (धातु) → आद्रियन् (कृदन्त, शतृ/वर्तमान)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ), पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; used predicatively = ‘showing regard/accepting’
यर्हिwhen
यर्हि:
कालाधिकरण (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootयर्हि (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय; temporal conjunction
सन्धितवेणुःhe with the flute set to his lips/held ready
सन्धितवेणुः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसन्धित+वेणु (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (सन्धितः वेणुः = ‘placed/held flute’), पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; Nominative singular

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura has made several illuminating comments on these verses. He gives the analogy that just as when householder Vaiṣṇavas hear a saṅkīrtana party approaching they become ecstatic and offer obeisances, so the trees and creepers in Vṛndāvana became ecstatic when they heard Kṛṣṇa’s flute and bowed low with their branches and vines. The word darśanīya-tilaka in text 10 indicates not only that the Lord is “the most excellent (to see),” but also that He decorated Himself with attractive reddish tilaka taken from the mineral-rich earth of Vṛndāvana forest.