Previous Verse
Next Verse

Shloka 32

बाणयुद्धम्, हरिहरसंवादः, ज्वरप्रकरणम्, अनिरुद्धमोचनम्

Bāṇa’s War, the Jvara Episode, Hari–Hara Dialogue, and Aniruddha’s Release

परस्परम् इषून् दीप्तान् कायत्राणविभेदकान् कृष्णश् चिच्छेद बाणैस् तान् बाणेन प्रहितान् शरान् बिभेद केशवं बाणो बाणं विव्याध चक्रभृत्

parasparam iṣūn dīptān kāyatrāṇavibhedakān kṛṣṇaś ciccheda bāṇais tān bāṇena prahitān śarān bibheda keśavaṃ bāṇo bāṇaṃ vivyādha cakrabhṛt

Sie schleuderten einander glühende, panzerbrechende Pfeile zu. Kṛṣṇa zerschnitt sie mit seinen eigenen Geschossen; doch Bāṇas Pfeile spalteten auch Keśavas Salven, und der Diskusträger durchbohrte Bāṇa wiederum—Waffe gegen Waffe, in wildem, doch geordnetem Streit.

परस्परम्mutually
परस्परम्:
Kriya-visheshaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपरस्परम् (अव्यय)
Formअव्यय; परस्पर-भाववाचक (reciprocal adverb: ‘mutually/each other’)
इषून्arrows
इषून्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootइषु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
दीप्तान्blazing
दीप्तान्:
Karma-viśeṣaṇa (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootदीप्त (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (PPP from √दीप् ‘to shine’); पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण इषूनाम्
कायत्राणविभेदकान्piercing body-armor
कायत्राणविभेदकान्:
Karma-viśeṣaṇa (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootकायत्राण + विभेदक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; समासः—कायत्राणस्य विभेदकाः (षष्ठी-तत्पुरुष); विशेषण इषूनाम्
कृष्णःKṛṣṇa
कृष्णः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
चिच्छेदcut (them)
चिच्छेद:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootछिद् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; धातु—छिद् (to cut)
बाणैःwith arrows
बाणैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
तान्those
तान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; सर्वनाम
बाणेनwith an arrow
बाणेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
प्रहितान्sent/shot
प्रहितान्:
Karma-viśeṣaṇa (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र + हि (धातु)
Formकर्मणि क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (PPP); पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; धातु—हि (to send/cast), उपसर्ग—प्र; विशेषण शरानाम्
शरान्arrows
शरान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
बिभेदpierced/split
बिभेद:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootभिद् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; धातु—भिद् (to split/pierce)
केशवम्Keśava (Kṛṣṇa)
केशवम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकेशव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
बाणःBāṇa
बाणः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
बाणम्(an) arrow
बाणम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
विव्याधpierced
विव्याध:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootव्यध् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
चक्रभृत्the discus-bearer (Kṛṣṇa)
चक्रभृत्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootचक्र + भृत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—चक्रं भर्ते इति (उपपद-तत्पुरुष/कर्मधारय-प्रायः); कर्तृवाचक नाम

Sage Parāśara (narrating to Maitreya)

K
Krishna (Keśava, Cakrabhṛt)
B
Bāṇa

FAQs

It highlights the extraordinary, almost cosmic scale of the combat while underscoring Krishna’s sovereign mastery—his power is shown as controlled and decisive, not chaotic.

By depicting Krishna (Keśava/Cakrabhṛt) calmly countering and piercing the opponent amid an overwhelming exchange of missiles, the narration presents the Lord as the ultimate regulator of force and outcome.

“Cakrabhṛt” links Krishna explicitly to Vishnu’s iconic authority and protective function, implying that the Supreme Lord upholds dharma even within the arena of conflict.