Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 70

यत्तस्य तुष्टया दत्तं चंडं चंडार्चिषा समम् । तच्छस्त्रं च तथान्यानि देवीदत्तानि शंकरः । शनैःशनैः प्रजग्राह स्ववक्त्रेण महेश्वरः

yattasya tuṣṭayā dattaṃ caṃḍaṃ caṃḍārciṣā samam | tacchastraṃ ca tathānyāni devīdattāni śaṃkaraḥ | śanaiḥśanaiḥ prajagrāha svavaktreṇa maheśvaraḥ

Darauf nahm Maheśvara Śaṅkara mit seinem eigenen Mund nach und nach jene schreckliche Waffe, wild wie lodernde Flamme, sowie die anderen Waffen, die die Göttin in ihrer Zufriedenheit verliehen hatte.

यत्that which
यत्:
Karma (Relative object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचन; सम्बन्धसूचक ‘which/that’
तस्यto him/of him
तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
तुष्टयाwith satisfaction/being pleased
तुष्टया:
Hetu/Instrument (Cause/means/हेतु/करण)
TypeNoun
Rootतुष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
दत्तम्given
दत्तम्:
Karma (Object described/कर्म)
TypeVerb
Rootदा (धातु) → दत्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (Past passive participle/Kta), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
चण्डम्fierce/terrible
चण्डम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
चण्डार्चिषाwith/like a fierce flame
चण्डार्चिषा:
Upamana/Instrument (Standard of comparison/उपमान-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootचण्ड (प्रातिपदिक) + अर्चिस् (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (चण्डा अर्चिः यस्य/चण्ड-अर्चिस् = fierce-flame), स्त्रीलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग-प्रयोगे तृतीया, एकवचन; अत्र तृतीया (Instrumental)
समम्equal to/like
समम्:
Kriya-visheshaṇa (Comparative qualifier/क्रियाविशेषण)
TypeAdjective
Rootसम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तुल्यार्थक
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
शस्त्रम्weapon
शस्त्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
तथाlikewise
तथा:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण ‘likewise/also’
अन्यानिother (things)
अन्यानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
देवीदत्तानिgiven by the देवी
देवीदत्तानि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदेवी (प्रातिपदिक) + दत्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (देवी-दत्त = given by the goddess), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
शंकरःŚaṅkara
शंकरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशंकर (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
शनैःslowly
शनैः:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootशनैः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण ‘slowly’ (reduplicated with next word)
शनैःgradually
शनैः:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootशनैः (अव्यय)
Formअव्यय, पुनरुक्ति (repetition for emphasis)
प्रजग्राहtook up/seized
प्रजग्राह:
Kriya (Main action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + ग्रह् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
स्ववक्त्रेणwith his own mouth
स्ववक्त्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + वक्त्र (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (स्व-वक्त्र = own mouth/face), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
महेश्वरःMahēśvara
महेश्वरः:
Karta (Subject apposition/कर्ता)
TypeNoun
Rootमह (प्रातिपदिक) + ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (महान् ईश्वरः = great lord), पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन

Narrator (contextual Purāṇic narration; likely Sūta/Lomaharṣaṇa to sages within Nāgarakhaṇḍa framing)

Type: kshetra

Scene: Śaṅkara, still in fierce guise, calmly and gradually takes into his mouth the blazing, terrible weapon and other divine arms, rendering the king weaponless.

Ś
Śaṅkara
M
Maheśvara
D
Devī (Goddess)

FAQs

Divine power operates in harmony—Śiva’s sovereignty is shown together with Devī’s grace; dharma is protected through their unified will.

The verse serves the Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya storyline of Adhyāya 95; the tīrtha’s greatness is conveyed through a Śiva-centered miracle narrative.

No direct ritual instruction is stated; the focus is on divine intervention and Śiva-Devī iconography.