Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 33

सोऽपि याति न संदेहः पुरुषः शिवमन्दिरे । विमानवरमारूढः सेव्यमानोऽप्सरोगणैः

so'pi yāti na saṃdehaḥ puruṣaḥ śivamandire | vimānavaramārūḍhaḥ sevyamāno'psarogaṇaiḥ

Auch dieser Mensch gelangt—ohne Zweifel—zu Śivas Wohnstatt, auf einem vortrefflichen Himmelswagen (Vimāna) reitend, bedient von Scharen der Apsaras.

सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपि-अर्थ (particle: “also/even”)
यातिgoes/attains
याति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलट्-लकार (Present); परस्मैपद; प्रथम-पुरुष, एकवचन
not
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध (negation)
संदेहःdoubt
संदेहः:
Sambandha (Parenthetical/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसंदेह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘न संदेहः’ इति वाक्यांशः (idiom: “no doubt”)
पुरुषःthe person
पुरुषः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुरुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
शिवमन्दिरेin Shiva’s temple
शिवमन्दिरे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशिव-मन्दिर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; ‘शिवस्य मन्दिरम्’ इति षष्ठी-तत्पुरुष (locative)
विमानवरम्an excellent vimāna
विमानवरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविमान-वर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘वरं विमानम्’ इति कर्मधारय (excellent aerial car)
आरूढःmounted
आरूढः:
Karta (Agent as qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeVerb
Rootआ-रुह् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; “having mounted/ascended”
सेव्यमानःbeing served
सेव्यमानः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeVerb
Rootसेव् (धातु)
Formशानच्-प्रत्ययान्त वर्तमानकाले कर्मणि कृदन्त (present passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अप्सरोगणैःby groups of apsarases
अप्सरोगणैः:
Kartr (Agent in passive/कर्तृ)
TypeNoun
Rootअप्सरा-गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; ‘अप्सराणां गणाः’ इति षष्ठी-तत्पुरुष (instrumental/agent in passive)

Narrator (Purāṇic voice; contextually Sūta/Lomaharṣaṇa tradition in Māhātmya narration)

Tirtha: Suparṇākhya-deva darśana-phala (linked promise)

Type: kshetra

Listener: Dvijas / audience

Scene: The devotee, having earned the fruit, ascends to Śiva’s abode on a splendid celestial vimāna, surrounded by apsarases offering service.

Ś
Śiva
Ś
Śivamandira
V
Vimāna
A
Apsaras

FAQs

The text assures certain spiritual ascent for the devoted visitor, portraying the fruit as direct approach to Śiva’s abode.

Śiva’s sacred precinct being discussed in Adhyāya 82; the verse itself does not provide the geographical name.

No new ritual is added; it states the fruit (phala) of the previously described darśana/bhakti.