Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 19

तस्यामहं कृतावासो गृहस्थाश्रममावहन् । ग्रस्तः कुष्ठेन रौद्रेण यथा त्वं द्विजसत्तम

tasyāmahaṃ kṛtāvāso gṛhasthāśramamāvahan | grastaḥ kuṣṭhena raudreṇa yathā tvaṃ dvijasattama

Dort lebte ich, den Āśrama des Hausvaters tragend; doch ergriff mich eine grimmige Lepra — ebenso wie dich, o Bester der Brāhmaṇas.

तस्याम्in that (city)
तस्याम्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; सप्तमी (अधिकरण), एकवचन; (तस्यां पुरी्याम्)
अहम्I
अहम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (कर्ता), एकवचन
कृतावासःhaving made my dwelling
कृतावासः:
Karta (Subject-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootकृत (कृ धातु, क्त) + आवास (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (कृतः आवासः यस्य); पुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; विशेषण (अहम्)
गृहस्थाश्रमम्the householder stage of life
गृहस्थाश्रमम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगृहस्थ (प्रातिपदिक) + आश्रम (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (गृहस्थस्य आश्रमः); पुंलिङ्ग; द्वितीया (कर्म), एकवचन
आवहन्carrying on/maintaining
आवहन्:
Karta (Subject-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootआ + वह् (धातु)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ); पुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; विशेषण (अहम्)
ग्रस्तःseized/afflicted
ग्रस्तः:
Karta (Subject-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootग्रस् (धातु) → ग्रस्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त); पुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; विशेषण (अहम्)
कुष्ठेनby leprosy
कुष्ठेन:
Karana (Instrument/cause/करण)
TypeNoun
Rootकुष्ठ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; तृतीया (करण), एकवचन
रौद्रेणterrible
रौद्रेण:
Karana (Instrument-qualifier/करणविशेषण)
TypeAdjective
Rootरौद्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; तृतीया, एकवचन; विशेषण (कुष्ठेन)
यथाas
यथा:
Sambandha (Comparative marker/उपमानसूचक)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमावाचक (as/like)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject in comparison/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा, एकवचन
द्विजसत्तमO best of Brahmins
द्विजसत्तम:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + सत्तम (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (सत्तमः द्विजः); पुंलिङ्ग; सम्बोधन, एकवचन

Pathika (the traveler/guest)

Scene: The traveler confesses: he lived as a householder in Kāntīpurī but was seized by fierce leprosy—mirroring the leper before him; the scene carries recognition and shared suffering.

G
gṛhastha-āśrama
K
kuṣṭha (leprosy)

FAQs

Even a dharmic householder may face intense suffering; Purāṇic narratives use such trials to direct seekers toward higher refuge—tīrtha, devotion, and merit.

The verse does not name the healing tīrtha; it strengthens identification between host and traveler before the sacred remedy is revealed.

None specific; it references the gṛhastha-āśrama as a dharmic framework.