Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 23

रुद्रावर्त्ते नरो गत्वा दृष्ट्वा योगेश्वरं हरम् । शुक्लपक्षे चतुर्दश्यां विपाप्मा जायते ध्रुवम्

rudrāvartte naro gatvā dṛṣṭvā yogeśvaraṃ haram | śuklapakṣe caturdaśyāṃ vipāpmā jāyate dhruvam

Wer nach Rudrāvarta geht und Hara, den Herrn des Yoga, am Caturdaśī (vierzehnten Tithi) der hellen Monatshälfte schaut, wird gewiss sündenfrei.

रुद्रावर्त्तेat Rudrāvarta
रुद्रावर्त्ते:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootरुद्र (प्रातिपदिक) + आवर्त (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः; पुंलिङ्गः; सप्तमी-विभक्तिः; एकवचनम् (वर्त्ते इति पाठभेदः)
नरःa man
नरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Kriya-viseshana (Converb/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formकृदन्तः—क्त्वा-प्रत्ययान्त (absolutive); ‘having gone’
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Kriya-viseshana (Converb/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formकृदन्तः—क्त्वा-प्रत्ययान्त (absolutive); ‘having seen’
योगेश्वरम्the Lord of Yoga
योगेश्वरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयोग (प्रातिपदिक) + ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (योगानाम् ईश्वरः); पुंलिङ्गः; द्वितीया-विभक्तिः; एकवचनम्
हरम्Hara (Śiva)
हरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; द्वितीया-विभक्तिः; एकवचनम्
शुक्लपक्षेin the bright fortnight
शुक्लपक्षे:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशुक्ल (प्रातिपदिक) + पक्ष (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समासः (शुक्लः पक्षः); पुंलिङ्गः; सप्तमी-विभक्तिः; एकवचनम्
चतुर्दश्याम्on the fourteenth day
चतुर्दश्याम्:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootचतुर्दशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः; सप्तमी-विभक्तिः; एकवचनम् (तिथि)
विपाप्माsinless
विपाप्मा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootवि- (उपसर्ग) + पाप्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्; विशेषणम्—‘sinless’
जायतेbecomes/is born
जायते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootजन् (धातु)
Formलट्-लकारः (present); प्रथम-पुरुषः; एकवचनम्; आत्मनेपदम्
ध्रुवम्certainly
ध्रुवम्:
Prayojaka (Emphasis/निश्चय)
TypeIndeclinable
Rootध्रुव (प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् प्रयोगः; क्रियाविशेषणम् (certainly/indeed)

Brahmasaṃbhava Muni (deduced from concluding verse of the passage)

Tirtha: Rudrāvarta

Type: āvarta

Listener: Brāhmaṇas

Scene: On a bright-fortnight caturdaśī, pilgrims stand before a Śiva shrine at Rudrāvarta; Hara is envisioned as Yogīśvara—serene, ash-smeared, with matted locks—granting purifying glance.

R
Rudrāvarta
Y
Yogeśvara
H
Hara
Ś
Śuklapakṣa
C
Caturdaśī

FAQs

Right timing (śukla-caturdaśī) combined with Śiva-darśana at a holy place is taught as a direct path to purification.

Rudrāvarta, with emphasis on darśana of Yogeśvara Hara there.

Visit Rudrāvarta and take darśana of Śiva specifically on the bright fortnight’s caturdaśī.