Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 6

उपरिष्टाद्बकैर्हंसैर्भ्रममाणैः समंततः । आटिभिर्मद्गुभिश्चैव समन्ताज्जलपक्षिभिः

upariṣṭādbakairhaṃsairbhramamāṇaiḥ samaṃtataḥ | āṭibhirmadgubhiścaiva samantājjalapakṣibhiḥ

Ringsum, oben und zu allen Seiten, waren Himmel und Wasser von Wasservögeln erfüllt: Kraniche und Schwäne kreisten, und auch andere Wasserfögel wie die āṭi und madgu bewegten sich überall in jener heiligen Gegend.

उपरिष्टात्from above, overhead
उपरिष्टात्:
Deśa-adhikaraṇa (Place adjunct/देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootउपरिष्टात् (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (locative/ablatival adverb)
बकैःby herons/cranes
बकैः:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootबक (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), बहुवचन
हंसैःby swans/geese
हंसैः:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootहंस (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), बहुवचन
भ्रममाणैःwandering, circling
भ्रममाणैः:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeVerb
Rootभ्रम् (धातु) + शानच् → भ्रममाण (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले कृदन्त (present active participle); तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), बहुवचन; पुल्लिङ्ग
समंततःon all sides
समंततः:
Deśa-adhikaraṇa (Place adjunct/देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसमन्ततः (अव्यय)
Formअव्यय; सर्वतोभावे देशवाचक (adverb: on all sides)
आटिभिःby āṭi birds
आटिभिः:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootआटि (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), बहुवचन; पक्षिविशेष (a kind of water-bird)
मद्गुभिःby madgu birds
मद्गुभिः:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootमद्गु (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), बहुवचन; पक्षिविशेष (a kind of water-bird/diver)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक निपात (conjunction)
एवindeed, also
एव:
Sambandha (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक निपात (emphatic particle)
समन्तात्from all around
समन्तात्:
Apādāna (Source/अपादान)
TypeIndeclinable
Rootसमन्तात् (अव्यय)
Formअव्यय; पञ्चमी-भावे देशवाचक (adverb: from all around)
जलपक्षिभिःby water-birds
जलपक्षिभिः:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक) + पक्षि (प्रातिपदिक) → जलपक्षि (समास/प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (जलस्य पक्षिणः = water-birds); पुल्लिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), बहुवचन

Narrator (contextual Purāṇic narration; likely Sūta/Lomaharṣaṇa in a māhātmya frame)

Type: sangam

Scene: A wide sacred waterscape: cranes and swans wheel overhead; smaller aquatic birds skim and dive; the surface glitters, suggesting a tīrtha alive with movement and sound.

FAQs

A tīrtha is recognized not only by doctrine but by auspicious atmosphere—nature itself appears harmonious and sanctified.

The verse sets the scene for a riverine tīrtha/āśrama landscape in the Nāgarakhaṇḍa’s Tīrthamāhātmya, without naming the site in this line alone.

None explicitly; it is a descriptive marker of a sacred place.